Pavol Dobšinský
Slovenské rozprávky : prvá kniha zo zbierky Pavla Dobšinského

1985 | Nakladatelství Mladé letá

Známé i méně známé pohádky, v nichž tradičně vystupují princezny, draci, chuďasové, kteří ke štěstí přijdou apod. Známé i méně známé pohádky, v nichž tradičně vystupují princezny, draci, chuďasové, kteří ke štěstí přijdou apod.

Stav

Mírně opotřebená

prasklá vazba, drží pohromadě, flíčky na deskách, bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, prasklá vazba, drží pohromadě, flíčky na deskách
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	243
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Ľudovít Fulla
Edice:	Pre čitatelov od 9 rokov
Vydání:	8. vyd.,(upravené 2.)
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	2. 9. 2024 18:11
Číslo položky:	961715

O autorovi

Pavol Dobšinský

Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...

Více od autora