Mária Ďuríčková, Pavol Dobšinský, Ľudovít Fulla, Viliam Marčok, Kamil J Pecho
Slovenské rozprávky 2 : kniha zo zbierky Pavla Dobšínského

1985 | Nakladatelství Mladé letá

Ďalší výber z jedinečnej Dobšinského zbierky ľudových rozprávok: príbeh o mocnom Lomidrevovi, Svetovládnom rytierovi, úlisnom Loktibradovi a o dvoch šibaloch, z ktorých každý chcel napáliť toho druhého... Ktoré dieťa sa neteší na rozprávku? Odpoveď znie: každé! A tak je to odjakživa, preto ich je ako maku. Také i onaké…, čarovné, smiešne, poučné, skrátka, mnohoraké. Medzi najobľúbenejšie však patria naše - slovenské. Začítajte sa do krásnych príbehov o zlatej podkove, zlatom pere, zlatom vlase, Ružovej Aničke, svetovládnom rytierovi, dvoch šibaloch a mnohých iných. Pre deti od 9 rokov. Ilustrovala Ľuba Končeková-Veselá. Ďalší výber z jedinečnej Dobšinského zbierky ľudových rozprávok: príbeh o mocnom Lomidrevovi, Svetovládnom rytierovi, úlisnom Loktibradovi a o dvoch šibaloch, z ktorých každý chcel napáliť toho druhéh…o... Ktoré dieťa sa neteší na rozprávku? Odpoveď znie: každé! A tak je to odjakživa, preto ich je ako maku. Také i onaké, čarovné, smiešne, poučné, skrátka, mnohoraké. Medzi najobľúbenejšie však patria naše - slovenské. Začítajte sa do krásnych príbehov o zlatej podkove, zlatom pere, zlatom vlase, Ružovej Aničke, svetovládnom rytierovi, dvoch šibaloch a mnohých iných. Pre deti od 9 rokov. Ilustrovala Ľuba Končeková-Veselá.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	253
Jazyk:	česky
Vydání:	5., (2., upr.) vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	6. 5. 2021 13:11
Číslo položky:	178614

O autorech

Pavol Dobšinský

Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...

Více od autora

Mária Ďuríčková

Mária Ďuríčková byla slovenská spisovatelka, překladatelka, scenáristka a autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se 29. září 1919 ve Zvolenské Slatině v rolnické rodině a vzdělání získala ve Zvolenské Slatině, Zvoleně a na učitelském ústavu v Lučenci, později pokračovala ve studiu při zaměstnání na pedagogické fakultě v Bratislavě, ale studium nedokončila. Pracovala jako učitelka např. v obcích Horný Tisovník, Omastiná a pak v Bratislavě. V roce 1951 byla šéfredaktorkou časopisu Družba, v roce 1952 se stala šéfredaktorkou časopisu Zornička. Od roku 1954 byla redaktorkou nakladatelství Mladé letá a v letech 1969–1970 šéfredaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Od roku 1971 se plně věnovala literární tvorbě. Svá první díla začala publikovat v různých časopisech a její první knižní debut vyšel v roce 1954. Její tvorba se zaměřovala výhradně na díla pro děti a mládež. Ve svých dílech dokázala citlivě zachytit životní zážitky dospívající mládeže, její citové kolize a konflikty, často používala žákovský slang, ale také dokázala klást velký důraz na charakter postav. Nechává otevřenou hranici mezi reálným a fantastickým, které se navzájem prolíná. Kromě vlastní tvorby se věnovala také sestavováním sborníků a výběrů, ve kterých často sahala po lidových námětech a lidové slovesnosti. Také se věnovala překladům z ruštiny, češtiny a němčiny . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Ďuríčková na slovenské Wikipedii.

Více od autora