Matúš Kučera
Slovenské dejiny : Od príchodu Slovanov do roku 1526 - I

2011 | Nakladatelství Literárne informačné centrum

Prvý diel dejín Slovenska popredného slovenského historika. Dielo v úvode prináša pohľad na doterajší stav syntéz o slovenských dejinách a obsahuje kapitoly: Spoločnosť a kultúra starých Slovákov, Prvé pokusy o vytvorenie štátu, Slovensko ako súčasť ranouhorského štátu, Spoločnosť, štát a kultúra na Slovensku v 13.-1…4. storočí, Spoločenská kríza v strednej Európe a ohlasy husitstva a Slovensko v období rokov 1437-1526. Dielo predstavuje prvú a súčasnému národnému duchu primeranú syntézu slovenských dejín. Prvý diel dejín Slovenska popredného slovenského historika. Dielo v úvode prináša pohľad na doterajší stav syntéz o slovenských dejinách a obsahuje kapitoly: Spoločnosť a kultúra starých Slovákov, P…rvé pokusy o vytvorenie štátu, Slovensko ako súčasť ranouhorského štátu, Spoločnosť, štát a kultúra na Slovensku v 13.-14. storočí, Spoločenská kríza v strednej Európe a ohlasy husitstva a Slovensko v období rokov 1437-1526. Dielo predstavuje prvú a súčasnému národnému duchu primeranú syntézu slovenských dejín.

Součástí souboru:

Slovenské dejiny 2011 (5 svazků (368 ), 2. vyd.)

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 6. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	368
Jazyk:
ISBN10:	8081190384
ISBN:	9788081190384
Vydání:	Druhé vydanie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	29. 1. 2026 16:17
Číslo položky:	1558990

O autorovi

Matúš Kučera

Matúš Kučera je slovenský historik, vysokoškolský pedagog a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a slovenský ministr školství za HZDS, v 90. letech velvyslanec Slovenska v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. V letech 1942–1947 a 1948–1951 vystudoval gymnázium v Trenčíně. Mezitím studoval na semináři v Nitře. Pak v letech 1951–1956 absolvoval obor slovenština a historie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 1955 též na Univerzitě Karlově. V letech 1956–1989 působil jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaměřoval se na dějiny středověku. Přispěl ke změně vnímání, kdy začala být Velkomoravská říše pociťována jako součást slovenských dějin. V žánru literatury faktu se vyznačoval čtivým stylem. Po sametové revoluci se zapojil i do politického a veřejného života. Ve volbách roku 1992 byl za HZDS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Uvádí se bytem Bratislava. V období září 1992 – červen 1993 byl v druhé vládě Vladimíra Mečiara ministrem školství SR. Potom působil v letech 1993–1998 jako velvyslanec Slovenské republiky v Chorvatsku . Roku 1998 se stal generálním ředitelem Slovenského národního muzea v Bratislavě. Od roku 1998 rovněž vyučoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoda v Trnavě. K roku 2010 se uvádí jako důchodce žijící v Bratislavě. V roce 1998 mu prezident Slovenské republiky Michal Kováč propůjčil státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.

Více od autora