Petr Bezruč
Slezské písně

1930 | Nakladatelství nákladem Nového Lidu

Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně. Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech Některé básně ze Slezských písní: 1. intimní básně osobního charakteru: * La…butinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní * Jen jedenkrát * Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost 2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak : * Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek . Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení. * Ostrava * Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky. * 70 000 * Bernard Žár * Návrat 3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví: * Praga caput regni 4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik * Škaredý zjev – nepřímým obrazem zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka. 5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku * Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu * Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku * Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918 * Děrné, Melč - oslava otevření nové školy * Kyjov, Mohelnice Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně. …Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech Některé básně ze Slezských písní: 1. intimní básně osobního charakteru: * Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní * Jen jedenkrát * Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost 2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak : * Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek . Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení. * Ostrava * Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky. * 70 000 * Bernard Žár * Návrat 3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví: * Praga caput regni 4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik * Škaredý zjev – nepřímým obrazem zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka. 5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku * Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu * Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku * Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918 * Děrné, Melč - oslava otevření nové školy * Kyjov, Mohelnice

Vyberte kus s kódem POETLE: 63 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	599 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	175 , list obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	8. 4. 2025 11:21
Číslo položky:	1204419

O autorovi

Petr Bezruč

Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým vystupoval slezský básník Vladimír Vašek . Je považován za autora jediné básnické sbírky původně nazvané Slezské číslo, později známé jako Slezské písně, vydané na počátku 20. století. Naprosto ojedinělé verše útočně promlouvající za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska nemají svou genezí, stylem ani dalším osudem v české literatuře obdobu. Literární historici řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů, byť je to sporné . Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Narodil se v roce 1867 v Opavě do rodiny Antonína Vaška a jeho ženy Marie Vaškové . Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel. Vydával od roku 1860 první český list ve Slezsku, Opavský besedník. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Na základě filologického rozboru dokázal, že autorem jejich textu je Václav Hanka a obvinil ho z jejich padělání. Vaškova matka Marie pocházela ze zámožné rodiny v Týnci nad Labem. V roce 1873 byl Antonín Vašek za své pročeské aktivity nucen i s rodinou přestěhovat se do Brna. Každé léto však malý Vladimír Vašek trávil v Háji u Opavy, kam se jeho otec vracel za svou zálibou – lovem. Dětství Vladimíra Vaška zůstalo ovšem poznamenáno neshodami mezi rodiči a nevybíravými útoky proti otci za jeho filologickou práci o Rukopisech. Otec Antonín Vašek zemřel na tuberkulózu v roce 1880. Jeho vdova Marie Vašková zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci. V roce 1881 začal Vladimír Vašek navštěvovat tehdejší Slovanské gymnázium v Brně . Nejhorší prospěch měl z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám později přiznal, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (z německého ein Ton = „jeden ...

Více od autora