Jedná se o básně velmi často s národní a sociální tematikou, jsou zde však např. i básně milostné. Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, teprve po rozšíření získalo svůj známý název Slezské písně.
Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech

Některé básně ze Slezských písní:

1. intimní básně osobního charakteru:
* Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961)
* Jen jedenkrát
* Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost
2. básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů):
* Maryčka Magdónova – Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení.
* Ostrava
* Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky.
* 70 000
* Bernard Žár
* Návrat
3. pohled na soudobou českou politiku, vlastenectví:
* Praga caput regni
4. básně, jejichž estetická hodnota spočívá ve spojení různorodých principů, tendencí a poetik
* Škaredý zjev – nepřímým obrazem (pomocí symbolů) zde popisuje těžký život na Ostravsku, označuje se za věčného tuláka.
5. básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku
* Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu
* Dombrová – protest proti českým snahám přejmenovávat vesnice ve Slezsku
* Valčice - oslava připojení Valtic k Moravě po roce 1918
* Děrné, Melč - oslava otevření nové školy
* Kyjov, Mohelnice