Karel Scheinpflug
Šlépěje

1925 | Nakladatelství Tiskem a nákladem Pražské akciové tiskárny

s kódem POETLE: 191 Kč

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, archy stále nerozřezané

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, archy stále nerozřezané
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	75, 1 , 2 listy
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Konůpek
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2023 14:10
Číslo položky:	641590

O autorovi

Karel Scheinpflug

Možná hledáte Karel Scheinpflug , syn Karla Scheinpfluga. Karel Scheinpflug, křtěný Karel Tomáš byl český novinář, kritik a spisovatel. Jeho otec, Karel Scheinpflug starší , byl původně řemeslník-mědikovec a roku 1864 založil ve Slaném mědikoveckou dílnu, která byla v roce 1882 přeměněna na strojní továrnu. Po ukončeném studiu na gymnáziu nastoupil syn Karel Scheinpflug do otcova rodinného závodu „mědikovského“; v letech 1904–1919 byl společníkem svého otce. 20. června 1897 se Karel Scheinpflug oženil s Boženou Fričovou z Kladna. Jeho manželka ale v roce 1911 zemřela a on musel sám vychovávat společné děti. Později se znovu oženil s Miladou Krinerovou . Nejznámější z dětí manželů Scheinpflugových byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová , od roku 1935 manželka Karla Čapka. Syn Karel se stal advokátem a jako JUDr. Karel Scheinpflug byl literárním agentem a pozdějším strážcem autorských práv pro dědice svého švagra Karla Čapka. Dcera Božena se provdala za spisovatele Edmonda Konráda. Po první světové válce a vzniku Československa se Karel Scheinpflug věnoval plně jen žurnalistice, psaní básní, povídek, románů a hlavně literárních recenzí. Uplatnil se jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách. Byl činný v Syndikátu českých spisovatelů, ve kterém byl v letech 1921–1927 místopředsedou, 1927–1945 předsedou. Podle vzpomínek A. C. Nora „Život nebyl sen“ se Karel Scheinpflug vzdal funkce předsedy Syndikátu českých spisovatelů již v roce 1939, ale zůstal členem výboru. Ve svých vzpomínkách podal spisovatel A. C. Nor také svědectví o charakteru Karla Scheinpfluga a jeho působení v Syndikátu spisovatelů. V nich popsal schůzi výboru syndikátu v květnu 1945, na které se skupina komunistických spisovatelů – tehdy nečlenů syndikátu – vedených Janem Drdou a Václavem Řezáčem prohlásila za revoluční výbor a ...

Více od autora