Václav Řezáč
Slepá ulička

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Spisovatel - laureát státní ceny 1952 - zachytil v románu, vydaném po prvé r. 1938, poměry v českém průmyslověm maloměstě v letech vrcholící hospodářské krise po 1. svět. válce. Ukázal, jak vystupňovávaná racionalisace a boj o odbytiště přiváděly členy továrnické rodiny nejen do bezvýchodné situace hmotné, ale jak pení…ze určovaly i jejich základní vztahy rodinné a citové. Ukázal, jak dělnické stávky bez dostatečného stranického vedení musily končit v slepé uličce zoufalých teroristických akcí jednotlivců a kapitulantstvím předáků a ukázal, jak k jedinému správnému východisku dospíval uvědomělý dělník-komunista, důsledný marxista, který dovedl překonat citovou krisi ze vztahu k příslušníkům druhého tábora a neopustí myšlenku neúprosného třídního boje. Spisovatel - laureát státní ceny 1952 - zachytil v románu, vydaném po prvé r. 1938, poměry v českém průmyslověm maloměstě v letech vrcholící hospodářské krise po 1. svět. válce. Ukázal, jak vystupňová…vaná racionalisace a boj o odbytiště přiváděly členy továrnické rodiny nejen do bezvýchodné situace hmotné, ale jak peníze určovaly i jejich základní vztahy rodinné a citové. Ukázal, jak dělnické stávky bez dostatečného stranického vedení musily končit v slepé uličce zoufalých teroristických akcí jednotlivců a kapitulantstvím předáků a ukázal, jak k jedinému správnému východisku dospíval uvědomělý dělník-komunista, důsledný marxista, který dovedl překonat citovou krisi ze vztahu k příslušníkům druhého tábora a neopustí myšlenku neúprosného třídního boje.

s kódem LETO26: 37 Kč

Stav

Mírně opotřebená

Zašpiněné desky

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Zašpiněné desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	357
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dílo Václava Řezáče
Vydání:	4. vyd., v ČS 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2024 14:49
Číslo položky:	928720

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora