Tereza Nováková
KOMPLET Beletrie 2X Dvě historické povídky + Slavín žen českých

1894 | Nakladatelství Libuše, Matice zábavy a vědění

Obsažené svazky:

Dvě historické povídky, z literární pozůstalosti Josefa Braun... 1894 (128 s.)
Slavín žen českých, Od nejstarších dob do znovuzrození ná... 1894 Díl I (510 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

stránky s flíčky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý stránky s flíčky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý razítko, desky s lehkými oděrkami	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	510 + 128
Jazyk:	česky
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. Libuše, matice zábavy a vědění, Slavín žen českých, Dvě povídky z maloměstského života
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 8. 2026 11:6
Číslo položky:	1863002

O autorech

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Více od autora

Josef Braun

Josef Braun byl český učitel, spisovatel a badatel. V rodném městě absolvoval pět tříd reálky a učitelský ústav. Učit začal ve Vídni na soukromé české škole spolku „Komenského“, po třech letech odešel z Vídně učit do Buštěhradu. Vedle četby a archivních studií na něj zapůsobil starobylý ráz Kutné Hory, z jejíž dějin v archivech nejčastěji čerpal. Své vědomosti si rozšířil studiem ve vídeňské dvorní knihovně. Přispíval do různých časopisů a napsal celou řadu historických povídek. Podepisoval se také Braun Kutnohorský. Zemřel mladý a velká část jeho prací vyšla posmrtně. V roce 1890 redigoval a obšírným životopisem doplnil posmrtné vydání sebraných spisů Václava Beneše Třebízského. Pohřben byl v Kutné Hoře..

Více od autora