Bohumil Havlasa
Péri : román Bohumila Havlasy

1901 | Nakladatelství F. Šimáček

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý až velmi dobrý, Razítko původního majitele na úvodní straně, ex libris od Alfonse Muchy	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 199 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	89 Kč
Stav Dobrý neautorský podpis	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	163
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alfons Mucha
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Libuše, matice zábavy a vědění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 4. 2025 9:34
Číslo položky:	1216705

O autorovi

Bohumil Havlasa

Bohumil Havlasa byl český novinář, spisovatel a dobrodruh, účastník a oběť rusko-turecké války. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci a absolvoval pražskou obchodní akademii. Živnostenské podnikání ho ale nelákalo a místo toho se stal kočovným hercem. Brzy se ovšem ukázalo, že k herectví nemá talent a v divadle se muže uplatnit jen jako nápověda. Rozhodl se proto, že bude spisovatelem. Jeho první práci, humoresku Z potulného života, otiskl Světozor roku 1873. V Lumíru vydal povídku Na nádraží. Na radu Vítězslava Hálka pak přijal místo účetního v cukrovaru blízko Prahy, aby mohl být ve styku s předními literáty. Po vydání dalšího románu, Život v umírání, ale už roku 1874 odjel na Šumavu, která ho inspirovala k prózám V družině dobrodruha krále a Kněz Jan. Roku 1875 odjel do Bosny na bojiště slovansko-tureckých válek jako zpravodaj Národních listů. Tam nejen psal, ale i bojoval na srbské straně. Při tureckém přepadení jednoho z klášterů se dostal do ohrožení života, ale vyvázl. Po zkušenosti z Balkánu přijel do Prahy, kde v Ottově Salonní bibliotéce vydal román Tiché vody. Nakladatel mu nabízel i místo redaktora této edice, ale Havlasa odmítl. Napsal ještě jeden román , potom odjel do Paříže a Švýcarska a přes Bavorsko se vrátil do Prahy. Dlouho tam ale nevydržel. V roce 1876 se vypravil na Kavkaz, aby tam na straně Rusů bojoval proti Osmanské říši. Vstoupil jako dobrovolník do pluku nižněgorodských dragounů. Po velmi náročném výcviku v jízdě na koni se v květnu 1877 zúčastnil bojů o Zevin a v červenci u Baškadikaru. Z bojiště posílal dopisy do časopisu Světozor. Potom spadl z koně, zlomil si žebro a odvezli ho do nemocnice v Alexandropoli. Tam zemřel na tyfus. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ....

Více od autora