Alois Jirásek
Sebrané spisy Aloisa Jiráska: Díl 1-16, 21-28, 34-39, 41-42, 46 (Proti všem +Maryla a jiné povídky +Maloměstské historie +Skály +Drobné povídky a obrázky +V cizích službách +Domů a jiné obrázky +Skaláci+Mezi proudy I-III + Zahořanský hon a jiné +Sousedé; Pandurek+Na ostrově; Druhý květ+Psohlavci+Na dvoře vévodském ;Ráj světa ;Dva historické obrazy+Za bouře i klidu +Poklad +Z různých dob I-II+Rozmanitá prosa I-III+Písničky a jiná prosa+Z mých pamětí I-II+Bratrstvo I-III+Husitský král I-II +Mládeži)

1927 | Nakladatelství J. Otto

Po Bílé Hoře nastala v Čechách těžká doba. Evangelíkům byl zabavován majetek, mnozí emigrovali. Skály, samota v Orlických horách, zůstaly jako jediné panství nekatolickému rodu Křineckých z Ronova. O vše ostatní rod Křineckých po Bílé Hoře přišel.
Na Skály přijíždí rodina Křineckých. Před nimi tam dorazili dva jezdc…i, aby připravili jejich příjezd, mezi nimi doktor Voborský, který hned na počátku svého pobytu zachrání nemocného správce. Voborský je synem Valentina Kochana z Prachové, který byl jedním z popravených na Staromětském náměstí. Aby mohl v Čechách zůstat, musí používat jiné jméno.
Skály jsou díky své poloze místem, kterým odchází mnoho exulantů z Čech. Voborský se s nimi velice záhy seznamuje – i s těmi, kteří se díky shovívavosti pana Křineckého ukrývají na hradě – jsou to dva knězové, starý Adami a Matouš Ulický, a Ulického sestra Eva. Voborský a Ulický připravují velký plán na povstání proti novému režimu. Čekají na vhodnou příležitost, která by byla pro jejich plán nejpříznivější. Události třicetileté války jsou však jako na houpačce.
Docházejí zprávy, že císař dal spálit privilegia českého království. Bylo vydáno nové nařízení, podle kterého musí Beáta Křinecká jako nekatolička do půl roku odejít ze země.
Voborský s Ulickým se chopí příležitosti. S požehnáním od Beáty Křinecké vedou selské povstání, které však díky nedisciplinovanosti sedláků končí neúspěchem. Voborský je zraněn, Ulický díky zradě zajat při návštěvě své nemocné ženy, uvězněn a poté jako vůdce povstání popraven.
Beáta Křinecká odolá naléhání jezuity Machovia, aby přestoupila na katolickou víru, a odchází s dětmi do exilu. Její panství Skály přebírá Voborský, který naoko přestoupil na katolickou víru, aby jí mohl panství spravovat a posílat výnosy z panství. Voborský se ožení s Evou a doufá, že se vše změní – své naděje vkládá do protestantského švédského krále Gustava Adolfa.
Voborskému se přestává dařit. Nejenže ztratil víru v lepší budoucnost, ale po narození syna umírá jeho milovaná žena Eva. Navíc se prozradí, že na katolickou víru přestoupil pouze naoko, a musí emigrovat.
Devět let po Voborského emigraci nastává kýžená změna. Švédský král zaútočil na rakouská vojska, a na Sasy, kteří se dostanou dokonce až do Prahy. Voborský a synové Beáty Křinecké se vracejí do Čech jako vojáci švédského vojska, Beáta Křinecká s dcerou pod ochranou švédského krále. Další naděje je však opět zmařena. Švédové jsou Valdštejnem vyhnáni. Voborský i synové Křinečtí musí znovu, a již natrvalo emigrovat. Aby toho nebylo málo, Voborskému se ztratí desetiletý syn, hledání je marné…
Skončila třicetiletá válka. Ještě dlouho po ní dojde k dalšímu selskému povstání, které vede mladý potomek českých exulantů a stařík nad hrobem, Voborský. Skončí však opět neúspěchem. Voborskému, tolik zkoušenému osudem, se však alespoň jedno přání splnilo – po dlouhé době se setkává se svým ztraceným synem, který je nyní kanovníkem. Jako dítěte se ho ujali katolíci a vychovali jej. I když je Voborský zpočátku nešťastný, že je jeho syn katolickým knězem, nakonec se s tím smiřuje – chápe, že i jeho syn může bojovat jako katolický kněz za stejné ideály jako on.

Zdroj: aloisjirasek.cz Po Bílé Hoře nastala v Čechách těžká doba. Evangelíkům byl zabavován majetek, mnozí emigrovali. Skály, samota v Orlických horách, zůstaly jako jediné panství nekatolickému rodu Křineckých z Ronova. O …vše ostatní rod Křineckých po Bílé Hoře přišel.
Na Skály přijíždí rodina Křineckých. Před nimi tam dorazili dva jezdci, aby připravili jejich příjezd, mezi nimi doktor Voborský, který hned na počátku svého pobytu zachrání nemocného správce. Voborský je synem Valentina Kochana z Prachové, který byl jedním z popravených na Staromětském náměstí. Aby mohl v Čechách zůstat, musí používat jiné jméno.
Skály jsou díky své poloze místem, kterým odchází mnoho exulantů z Čech. Voborský se s nimi velice záhy seznamuje – i s těmi, kteří se díky shovívavosti pana Křineckého ukrývají na hradě – jsou to dva knězové, starý Adami a Matouš Ulický, a Ulického sestra Eva. Voborský a Ulický připravují velký plán na povstání proti novému režimu. Čekají na vhodnou příležitost, která by byla pro jejich plán nejpříznivější. Události třicetileté války jsou však jako na houpačce.
Docházejí zprávy, že císař dal spálit privilegia českého království. Bylo vydáno nové nařízení, podle kterého musí Beáta Křinecká jako nekatolička do půl roku odejít ze země.
Voborský s Ulickým se chopí příležitosti. S požehnáním od Beáty Křinecké vedou selské povstání, které však díky nedisciplinovanosti sedláků končí neúspěchem. Voborský je zraněn, Ulický díky zradě zajat při návštěvě své nemocné ženy, uvězněn a poté jako vůdce povstání popraven.
Beáta Křinecká odolá naléhání jezuity Machovia, aby přestoupila na katolickou víru, a odchází s dětmi do exilu. Její panství Skály přebírá Voborský, který naoko přestoupil na katolickou víru, aby jí mohl panství spravovat a posílat výnosy z panství. Voborský se ožení s Evou a doufá, že se vše změní – své naděje vkládá do protestantského švédského krále Gustava Adolfa.
Voborskému se přestává dařit. Nejenže ztratil víru v lepší budoucnost, ale po narození syna umírá jeho milovaná žena Eva. Navíc se prozradí, že na katolickou víru přestoupil pouze naoko, a musí emigrovat.
Devět let po Voborského emigraci nastává kýžená změna. Švédský král zaútočil na rakouská vojska, a na Sasy, kteří se dostanou dokonce až do Prahy. Voborský a synové Beáty Křinecké se vracejí do Čech jako vojáci švédského vojska, Beáta Křinecká s dcerou pod ochranou švédského krále. Další naděje je však opět zmařena. Švédové jsou Valdštejnem vyhnáni. Voborský i synové Křinečtí musí znovu, a již natrvalo emigrovat. Aby toho nebylo málo, Voborskému se ztratí desetiletý syn, hledání je marné…
Skončila třicetiletá válka. Ještě dlouho po ní dojde k dalšímu selskému povstání, které vede mladý potomek českých exulantů a stařík nad hrobem, Voborský. Skončí však opět neúspěchem. Voborskému, tolik zkoušenému osudem, se však alespoň jedno přání splnilo – po dlouhé době se setkává se svým ztraceným synem, který je nyní kanovníkem. Jako dítěte se ho ujali katolíci a vychovali jej. I když je Voborský zpočátku nešťastný, že je jeho syn katolickým knězem, nakonec se s tím smiřuje – chápe, že i jeho syn může bojovat jako katolický kněz za stejné ideály jako on.

Zdroj: aloisjirasek.cz

Obsažené svazky:

Mládeži, povídky a obrázky 1933 (379 s., 1. vyd.)
Drobné povídky a obrázky 1927 (358 s., 8. vyd.)
Maryla a jiné povídky 1927 (357 s., 9. vyd.)
Skály, několik výjevů z dějin samoty 1927 (335 s., 9. vyd.)
Zahořanský hon a jiné, povídky a obrázky 1928 (279 s., 9. vyd.)
Psohlavci, historický obraz 1929 (283 s., 19. vyd.)
Poklad, historický obraz z osmnáctého století... 1930 (242 s., 11. vyd.)
Maloměstské historie, U rytířů 1927 (371 s., 12. vyd.)
Na dvoře vévodském ; Ráj světa ; Dva historické obrazy 1929 (535 s., 10. vyd.)
Písničky a jiná prosa, obrázky a studie 1931 (377 s., 5. vyd.)
Skaláci, historický obraz z druhé polovice XVI... 1928 (311 s., 12. vyd.)
Domů a jiné obrázky 1927 (359 s., 7. vyd.)
V cizích službách, kus české anabase 1927 (306 s., 10. vyd.)
Proti všem, list z české epopeje 1927 (713 s., 10. vyd.)
Za bouře i klidu, dva historické obrazy 1930 (417, [II], 11. vyd.)
Sousedé ; Pandurek 1928 (342 s., 9. vyd.)
Na ostrově ; Druhý květ : dvě povídky 1928 (353 s., 8. vyd.)
Husitský král, výjevy z velkého dramatu 1933 I (547 s., 7. vyd.)
Rozmanitá prosa, obrázky a studie 1930 I (320 s., 7. vyd.)
Mezi proudy, tři historické obrazy- Dvojí dvůr 1928 Díl I (458 s., 11. vyd.)
Z mých pamětí, poslední kapitoly k Nové kronice "U n... 1932 I (407 s., 6. vyd.)
Bratrstvo, tři rhapsodie 1932 I (523, [ii], 13. vyd.)
Z různých dob, povídky a obrázky 1930 I (395 s., 8. vyd.)
Husitský král, výjevy z velkého dramatu 1933 II (421 s., 3. vyd.)
Mezi proudy, tři historické obrazy 1928 Díl II (279 s., 11. vyd.)
Rozmanitá prosa, obrázky a študie 1930 II (255 s., 6. vyd.)
Z mých pamětí, V Litomyšli 1932 II (351, [2], 6. vyd.)
Bratrstvo, tři rhapsodie 1932 II (560, [I], 13. vyd.)
Z různých dob, povídky a obrázky 1930 2 (325 s., 8. vyd.)
Mezi proudy, tři historické obrazy 1928 Díl III (586 s., 11. vyd.)
Rozmanitá prosa, obrázky a studie 1930 III (307 s., 5. vyd.)
Bratrstvo, tři rhapsodie 1932 III (635, [ii], 13. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce odřené desky, ořízka s flíčky, pár stránek volně, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 129 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, lehce odřené desky, ořízka s flíčky, pár stránek volně, převazba, polokožená	KOMPLET Skladem pro e-shop	6 999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce odřené desky, ořízka s flíčky, pár stránek volně
Poznámka:	CHYBÍ DÍLY 17-20, 29-33, 40, 43-45
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	421 + 547 + 379 + 586 + 320 + 307 + 358 + 357 + 279 + 335 + 279 + 458 + 283 + 407 + 242 + 371 + 535 + 255 + 351 + 377 + 635 + 560 + 523 + 311 + 359 + 306 + 713 + 417 + 325 + 395 + 342 + 353
Jazyk:	česky
Edice:	3, 4, 15, 24, 46. svazek ed. 3, 4, 15, 24, 46. svazek ed. Sebrané spisy Aloise Jiráska, 7, 8, 9, 11, 23, 27, 36, 37, 38, 39. svazek ed. 7, 8, 9, 11, 23, 27, 36, 37, 38, 39. svazek ed. Sebrané spisy Aloisa Jiráska, 21. svazek ed. 21. svazek ed. Sebrané spisy / Alois Jirásek, 36. svazek ed. 36. svazek ed. Sebrané spisy Al. Jiráska, Jirásek, Alois: Sebrané spisy, Mezi proudy : tři historické obrazy. Díl I., Dvojí dvůr
Vydání:	V Sebr. spisech vyd. 19., celkem 27.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2025 12:12
Číslo položky:	1439868

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora