Gleb Ivanovič Uspenskij
Síla země

1952 | Nakladatelství Svoboda

Z díla nejvýznamnějšího z ruských narodnických spisovatelů byly do knihy vybrány úvahy, črty a povídky z cyklů "Rolník a jeho práce", "Síla země" a "Živá čísla". V realistických obrázcích z každodenního všedního života na ruském venkově v 70. a 80. letech zachytil spisovatel mužický probl ém v období vpádu kapitalismu… na venkov a rozpadu starého naturálního hospodářství. Byl narodnikem potud, že po zrušení nevolnictví r. 1861 idealisoval samosprávné venkovské instituce a primitivní formy naturálního hospodářství. Jako pravdivý umělec a myslitel konfrontoval však toto nadšení se skutečností a postihoval opětnou třídní diferenciaci, která nastávala mezi mužikem "dobrým", který do úpadu pracoval, a mezi mužikem, který počínal spekulovat a dopouštět se drobných podvodů. Tento třídní rozdíl spisovatel sice svou realistickou methodou postihl, nedovedl si však ujasnit jeho skutečný ekonomický základ a končil proto své úvahy tragickými rozpory a resignací. Uspenského upřímných, často trpce vyslovovaných svědectví se dovolával V.I. Lenin ve svých pracích, věnovaných potření narodnictví 80. a 90. let. Z díla nejvýznamnějšího z ruských narodnických spisovatelů byly do knihy vybrány úvahy, črty a povídky z cyklů "Rolník a jeho práce", "Síla země" a "Živá čísla". V realistických obrázcích z každodenn…ího všedního života na ruském venkově v 70. a 80. letech zachytil spisovatel mužický probl ém v období vpádu kapitalismu na venkov a rozpadu starého naturálního hospodářství. Byl narodnikem potud, že po zrušení nevolnictví r. 1861 idealisoval samosprávné venkovské instituce a primitivní formy naturálního hospodářství. Jako pravdivý umělec a myslitel konfrontoval však toto nadšení se skutečností a postihoval opětnou třídní diferenciaci, která nastávala mezi mužikem "dobrým", který do úpadu pracoval, a mezi mužikem, který počínal spekulovat a dopouštět se drobných podvodů. Tento třídní rozdíl spisovatel sice svou realistickou methodou postihl, nedovedl si však ujasnit jeho skutečný ekonomický základ a končil proto své úvahy tragickými rozpory a resignací. Uspenského upřímných, často trpce vyslovovaných svědectví se dovolával V.I. Lenin ve svých pracích, věnovaných potření narodnictví 80. a 90. let.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko původního majitele, natrhlá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítko původního majitele, natrhlá obálka	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč
	Stav Mírně opotřebená roztržená obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítko původního majitele, Natrhlá obálka
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	284, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	55. svazek ed. 55. svazek ed. Světová četba
Vydání:	1. autoris. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2024 11:52
Číslo položky:	909462

O autorovi

Gleb Ivanovič Uspenskij

Глеб Иванович Успенский studoval práva v petrohrad. a pak v moskev. universitě, avšak r. 1863 z nedostatku prostředků zanechal studií a věnoval se literatuře, kterou zabýval se již dříve. Prvotiny jeho vyšly z části souborně v knize V. J. Genkela »V budni i v prazdnik. Moskovskije nravy« . Literární sláva jeho počíná se r. 1866, kdy »Sovremenni▽ otiskl jeho črty Nravy Rastěrjannoj ulicy . Od r. 1868 otiskoval své práce skoro výhradně v »Otěčestvenných Zapiskách« a po jejich zániku byl spolupracovníkem časop. »Sěvernyj Věstni▽ a konečně »Rus. Myslį. R. 1893 duševní choroba přerušila jeho literární činnost. Z prací jeho vyšly o sobě: Očerki i razskazy ; Razoreňje ; Nabljuděnija odnogo lěnťaja ; Pro odnu staruchu ; Gluš. Provincialjnyje i stoličnyje očerki ; Iz pamjatnoj knižki. Očerki i razskazy G. Ivanova . R. 1885 vyšly jeho sebrané spisy v 8 dílech, načež záhy následovala 3. vydání Pavlenkova . Literární činnost Uspenskij: u.kého rozpadá se na dvě období. Do konce let 70tých XIX. stol. jest výhradně poután drobným lidem městským s jeho denními potřebami a starostmi o vezdejší chléb i s jeho neuvědomělou snahou po lepším životě. K těmto pracím druží se obrázky z venkovského i velkoměstského myslícího proletariátu se všemi jeho nadějemi, ideálními snahami i zklamáními, jakož i črty z jeho zahraničných cest do Francie, Londýna a do Srbska, kam r. 1876 dostal se s rus. dobrovolníky. V období druhém jeví se zástupcem rus. narodnictví a předmětem jeho tvorby stávají se v souhlase s ideami rus. společnosti skoro výhradně rozmanité stránky života lidu venkovského. Sám vystihl tato dvě období své činnosti ve vlastní autobiografii. Pro Uspenskij: u.kého drobný, často všední zjev, kolem něhož většina jde lhostejně, má vážný a všeobecný význam, zapadá do jeho duše a nedává mu pokoje, pokud nenajde výrazu v prosté, neumělé povídce, u...

Více od autora