Глеб Иванович Успенский studoval práva v petrohrad. a pak v moskev. universitě, avšak r. 1863 z nedostatku prostředků zanechal studií a věnoval se literatuře, kterou zabýval se již dříve. Prvotiny jeho vyšly z části souborně v knize V. J. Genkela »V budni i v prazdnik. Moskovskije nravy« . Literární sláva jeho počíná se r. 1866, kdy »Sovremenni▽ otiskl jeho črty Nravy Rastěrjannoj ulicy . Od r. 1868 otiskoval své práce skoro výhradně v »Otěčestvenných Zapiskách« a po jejich zániku byl spolupracovníkem časop. »Sěvernyj Věstni▽ a konečně »Rus. Myslį. R. 1893 duševní choroba přerušila jeho literární činnost. Z prací jeho vyšly o sobě: Očerki i razskazy ; Razoreňje ; Nabljuděnija odnogo lěnťaja ; Pro odnu staruchu ; Gluš. Provincialjnyje i stoličnyje očerki ; Iz pamjatnoj knižki. Očerki i razskazy G. Ivanova . R. 1885 vyšly jeho sebrané spisy v 8 dílech, načež záhy následovala 3. vydání Pavlenkova . Literární činnost Uspenskij: u.kého rozpadá se na dvě období. Do konce let 70tých XIX. stol. jest výhradně poután drobným lidem městským s jeho denními potřebami a starostmi o vezdejší chléb i s jeho neuvědomělou snahou po lepším životě. K těmto pracím druží se obrázky z venkovského i velkoměstského myslícího proletariátu se všemi jeho nadějemi, ideálními snahami i zklamáními, jakož i črty z jeho zahraničných cest do Francie, Londýna a do Srbska, kam r. 1876 dostal se s rus. dobrovolníky. V období druhém jeví se zástupcem rus. narodnictví a předmětem jeho tvorby stávají se v souhlase s ideami rus. společnosti skoro výhradně rozmanité stránky života lidu venkovského. Sám vystihl tato dvě období své činnosti ve vlastní autobiografii. Pro Uspenskij: u.kého drobný, často všední zjev, kolem něhož většina jde lhostejně, má vážný a všeobecný význam, zapadá do jeho duše a nedává mu pokoje, pokud nenajde výrazu v prosté, neumělé povídce, u... Zdroj: databazeknih.cz