Egon Bondy
Severin

2020 | Nakladatelství Akropolis

Próza Severin patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům. Dílo je vystaveno na základě hagiografické, latinsky psané zprávy z pera mnicha Eugippa, Vita Sancti Severini, z počátku šestého století. Jde o biografický příběh z dob úpadku a zániku Římské říše, odehráv…ající se v provincii Noriku, tj. v dnešním rakouském Podunají. Do této víceméně historicky věrně vylíčené situace oplývající četnými historicky doložitelnými reáliemi pátého století jsou zamontovány jednak úryvky autorova překladu z autentického Eugippova textu, jednak fiktivní, resp. apokryfní dopisy sv. Severina jeho zemřelé životní družce.

Jednu z kapitol tvoří ještě tři dějové digrese, z nichž dvě přibližují jiné dvě osobnosti rovněž z pátého století: sv. Sidonia Apollinaris z Auvergne a biskupa Hydatia ze španělské Galicie, třetí pak, jejímž rámcem je jakoby mystické zření sv. Sidonia, nás přivádí do světa počítačových hackerů přelomu dvacátého a jednadvacátého století.

Jde o druhé knižní vydání, které je výsledkem důkladné textové revize a je prosto mimořádně velkého kvanta chyb, jimiž bylo znehodnoceno první vydání z r. 1996. Próza Severin patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům. Dílo je vystaveno na základě hagiografické, latinsky psané zprávy z pera mnicha Eugip…pa, Vita Sancti Severini, z počátku šestého století. Jde o biografický příběh z dob úpadku a zániku Římské říše, odehrávající se v provincii Noriku, tj. v dnešním rakouském Podunají. Do této víceméně historicky věrně vylíčené situace oplývající četnými historicky doložitelnými reáliemi pátého století jsou zamontovány jednak úryvky autorova překladu z autentického Eugippova textu, jednak fiktivní, resp. apokryfní dopisy sv. Severina jeho zemřelé životní družce.

Jednu z kapitol tvoří ještě tři dějové digrese, z nichž dvě přibližují jiné dvě osobnosti rovněž z pátého století: sv. Sidonia Apollinaris z Auvergne a biskupa Hydatia ze španělské Galicie, třetí pak, jejímž rámcem je jakoby mystické zření sv. Sidonia, nás přivádí do světa počítačových hackerů přelomu dvacátého a jednadvacátého století.

Jde o druhé knižní vydání, které je výsledkem důkladné textové revize a je prosto mimořádně velkého kvanta chyb, jimiž bylo znehodnoceno první vydání z r. 1996.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 21. 7. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná brožura
Počet stran:	181
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074702820
ISBN:	9788074702822
Vydání:	1. vydání (v tomto souboru)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:20
Číslo položky:	996320

O autorovi

Egon Bondy

Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer , byl český básník, prozaik a filosof, výrazný inspirátor českého undergroundu. Jeho otec byl plukovníkem československé armády. V roce 1947 Zbyněk Fišer, budoucí Egon Bondy, přerušil studium na gymnáziu a vydal se na cestu bohémského života bez stálého pracovního poměru. Jako zapálený marxista vstoupil v roce 1947 do KSČ, ale po únoru 1948 z KSČ vystoupil. Jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let , žil počátkem 50. let „zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho“ . Stálý pracovní poměr neměl, „živil“ se i žebrotou a drobnými krádežemi. Koncem 40. let se poznal s Karlem Teigem a Závišem Kalandrou a navázal přátelství s básníkem Ivem Vodseďálkem, nonkonformní literátkou Janou Krejcarovou, později s výtvarníkem Vladimírem Boudníkem a spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Boudník brzy odhalil, že Fišer cituje cizí myšlenky a vydává je za vlastní a není schopen posoudit nejjednodušší realitu. V dopisech Mikuláši Medkovi o něm hovoří jako o hysterikovi a samolibém primitivovi. V dubnu 1952 se s ním rozešel. Medek Fišera nesnášel. V jeho denících je zmiňován pouze slovy "byl tu Fišer, hrozně blbý", "velký vztek na Fišera", "ať psi sežerou jeho zdechlinu" Podle Teigeho tvořil Fišer s Krejcarovou polochoromyslnou dvojici, která patří do blázince. S Janou Krejcarovou navázal též intimní vztah a v roce 1949 s ní připravil surrealistický sborník Židovská jména, který obsahoval 15 textů. Každý z přispívajících si zvolil židovský pseudonym, též na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu i v Československu. Od tohoto okamžiku Zbyněk Fišer začal užívat jméno Egon Bondy. V následujících letech psal básně, snil o světové revoluci i o snadném zbohat...

Více od autora