Jurij Sergejevič Rytchèu
Sen za polární noci

1975 | Lidové nakladatelství

Dějovou linií románu, umístěného do prvních desítiletí tohoto století, je příběh mladého námořníka z kanadské obchodní lodi, který u břehů Čukotky prožije tragický úraz, při němž pozná obětavost čukčských lidí, a který posléze, když jeho loď odpluje bez něho, nalézá mezi Čukči nový domov i životní uplatnění. Dějovou linií románu, umístěného do prvních desítiletí tohoto století, je příběh mladého námořníka z kanadské obchodní lodi, který u břehů Čukotky prožije tragický úraz, při němž pozná obětavost čukčs…kých lidí, a který posléze, když jeho loď odpluje bez něho, nalézá mezi Čukči nový domov i životní uplatnění.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	324
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vojtěch Jestřáb
Edice:	61. svazek ed. 61. svazek ed. M knihy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2025 12:45
Číslo položky:	1177274

O autorovi

Jurij Sergejevič Rytchèu

Jurij Sergejevič Rytcheu byl ruský spisovatel čukčského původu. Pocházel z rodiny lovců, jeho dědeček byl šamanem. Dostal jméno Rytcheu, což v čukštině znamená „neznámý“; v dospělosti přijal ruské jméno a otčestvo od svého známého, příslušníka geologické expedice, což byla podmínka k udělení občanské legitimace. V mládí pracoval jako námořník a přístavní nosič, přispíval do časopisu Sovětská Čukotka. Roku 1949 odjel z Čukotky do Leningradu, kde vystudoval filozofickou fakultu tamní univerzity. Roku 1953 vydal v ruštině svoji první knihu, sbírku povídek Lidé z našeho pobřeží, a v roce 1954 byl přijat do Svazu sovětských spisovatelů. Jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků a byly sovětským režimem prezentovány jako doklad péče státu o kulturu malých sibiřských národů. V roce 1967 Rytcheu vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Za své dílo obdržel Státní cenu a Řád rudého praporu práce. Jezdil přednášet na Západ, díky znalosti angličtiny pracoval pro UNESCO. Časem začal své knihy psát v čukštině, v letech politického uvolnění se zabýval i do té doby tabuizovaným tématem původní čukotské spirituality. Přeložil do čukštiny román Tichona Sjomuškina Na Čukotce svítá, později překládal také Puškina nebo Tolstého. Je autorem libreta k suitě Eduarda Artěmjeva Teplo Země a scénáře filmu Kdo jde stopou rosomáka, který natočil roku 1978 režisér Georgij Kropačjov. Zemřel v roce 2008 v Petrohradu na mnohočetný myelom.

Více od autora