Jurij Sergejevič Rytchèu
Magická čísla

1988 | Lidové nakladatelství

Román se odehrává ne 20. letech 20. stol. na Čukotce a líčí postupné pronikání revolučních myšlenek k severským národům. Román se odehrává ne 20. letech 20. stol. na Čukotce a líčí postupné pronikání revolučních myšlenek k severským národům.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

Další varianty

	Stav Velmi dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7. 2026 U vás 27. 7.

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	286
Jazyk:	česky
Překladatel:	Dagmar Čápová
Edice:	46. svazek ed. 46. svazek ed. Proudy. Velká řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 5. 2025 10:27
Číslo položky:	1230287

O autorovi

Jurij Sergejevič Rytchèu

Jurij Sergejevič Rytcheu byl ruský spisovatel čukčského původu. Pocházel z rodiny lovců, jeho dědeček byl šamanem. Dostal jméno Rytcheu, což v čukštině znamená „neznámý“; v dospělosti přijal ruské jméno a otčestvo od svého známého, příslušníka geologické expedice, což byla podmínka k udělení občanské legitimace. V mládí pracoval jako námořník a přístavní nosič, přispíval do časopisu Sovětská Čukotka. Roku 1949 odjel z Čukotky do Leningradu, kde vystudoval filozofickou fakultu tamní univerzity. Roku 1953 vydal v ruštině svoji první knihu, sbírku povídek Lidé z našeho pobřeží, a v roce 1954 byl přijat do Svazu sovětských spisovatelů. Jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků a byly sovětským režimem prezentovány jako doklad péče státu o kulturu malých sibiřských národů. V roce 1967 Rytcheu vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Za své dílo obdržel Státní cenu a Řád rudého praporu práce. Jezdil přednášet na Západ, díky znalosti angličtiny pracoval pro UNESCO. Časem začal své knihy psát v čukštině, v letech politického uvolnění se zabýval i do té doby tabuizovaným tématem původní čukotské spirituality. Přeložil do čukštiny román Tichona Sjomuškina Na Čukotce svítá, později překládal také Puškina nebo Tolstého. Je autorem libreta k suitě Eduarda Artěmjeva Teplo Země a scénáře filmu Kdo jde stopou rosomáka, který natočil roku 1978 režisér Georgij Kropačjov. Zemřel v roce 2008 v Petrohradu na mnohočetný myelom.

Více od autora