Jaroslav Vrchlický
Selské balady

1956 | Státní pedagogické nakladatelství

Text Selských balad v tomto vydání je přetištěn až na nepatrné změny podle vydání v Národní knihovně z r. 1955. Podkladem a pozadím Selských balad byly motivySvátkovystudieSelskévzpoury v Čechách, historie našeho venkovského lidu, jeho utrpení, zoufalství z bídy a útisku - selské vzpoury, v básnickém, zpracování dokáz…al Vrchlický spojit touhy národní s touhami sociálními, zdůraznitrevoluční síluarevolučnítradici našeho národa a sám se celým srdcem postavit za lid a jeho boj, za jeho lidská a společenská práva. Text Selských balad v tomto vydání je přetištěn až na nepatrné změny podle vydání v Národní knihovně z r. 1955. Podkladem a pozadím Selských balad byly motivySvátkovystudieSelskévzpoury v Čechách, hi…storie našeho venkovského lidu, jeho utrpení, zoufalství z bídy a útisku - selské vzpoury, v básnickém, zpracování dokázal Vrchlický spojit touhy národní s touhami sociálními, zdůraznitrevoluční síluarevolučnítradici našeho národa a sám se celým srdcem postavit za lid a jeho boj, za jeho lidská a společenská práva.

s kódem LETO26: 35 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	98
Jazyk:	česky
Edice:	Mimočítanková četba
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 12. 2023 16:7
Číslo položky:	715299

O autorovi

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora