Jozef Cíger Hronský
Sedm srdcí

1975 | Nakladatelství Mladá fronta

Kniha povídek jednoho z nejvýznačnějších slovenských spisovatelů doby meziválečné, která vyšla poprvé v r. 1934, přináší sedm portrétů ženských typů a s nimi sedm ženských osudů, předznamenaných láskou k muži. Psychologicky jasnozřivé výpovědi vynikají hlubokou opravdovostí a vytříbeným způsobem podání. Kniha povídek jednoho z nejvýznačnějších slovenských spisovatelů doby meziválečné, která vyšla poprvé v r. 1934, přináší sedm portrétů ženských typů a s nimi sedm ženských osudů, předznamenaných lásko…u k muži. Psychologicky jasnozřivé výpovědi vynikají hlubokou opravdovostí a vytříbeným způsobem podání.

Vyberte kus s kódem LETO26: 35 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.	LETO26: 35 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
Překladatel:	Emil Charous
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. Eva
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2023 9:1
Číslo položky:	636640

O autorovi

Jozef Cíger Hronský

Jozef Cíger-Hronský, původním jménem Jozef Cíger byl slovenský spisovatel, malíř, redaktor, nakladatel, autor literatury pro mládež, později tajemník a správce Matice slovenské. Byl úzce navázán na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu a establishment válečného Slovenského štátu, proto po roce 1945 emigroval do Argentiny, kde i zemřel. Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí – měl čtyři bratry a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje. V letech 1902–1907 navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech 1907–1910 na měšťanské škole v Krupině, a nakonec v letech 1910–1914 dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v Levicích. Po dostudování učitelského ústavu působil od roku 1914 jako učitel na několika místech . V letech 1917–1918 se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operací na italské frontě. Nakonec se v roce 1927 na delší čas usadil v Martině – nejdříve jako učitel, od roku 1933 jako tajemník a od roku 1940 jako správce Matice slovenské, ve které působil až do roku 1945. Zasloužil se o založení tiskárny Neografia v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli. Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s Pavolem Bujňákem při založení časopisu Hontiansky Slovák. Na měšťance v Kremnici zase s Jaroslavem Kejzlarem založil a redigoval edici Mládež. 19 let také redigoval časopis pro děti Slniečko. Na jeho návrh se uskutečnila v letech 1935–1936 cesta pracovníků Matice slovenské do USA za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost. V roce ...

Více od autora