Josef Šafařík
Sedm listů Melinovi : z dopisů příteli přírodovědci

1948 | Nakladatelství Družstevní práce

Z dopisů příteli přírodovědci.

Kniha filosofických esejů. Četba této zralé autorovy prvotiny je po dlouhých letech o to úchvatnější, že teprve dnes je širší veřejnost připravena chápat, jak geniálně autor předjal základní otázky spjaté s existencí umělce, výkladem jeho práce a jejího smyslu. Z dopisů příteli přírodovědci.

Kniha filosofických esejů. Četba této zralé autorovy prvotiny je po dlouhých letech o to úchvatnější, že teprve dnes je širší veřejnost připravena chápat, jak gen…iálně autor předjal základní otázky spjaté s existencí umělce, výkladem jeho práce a jejího smyslu.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce povolená, drží pohromadě, vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 49 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba lehce povolená, drží pohromadě, vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce povolená, drží pohromadě, vybledlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	351
Jazyk:	česky
Edice:	54. svazek ed. 54. svazek ed. Svět. Nová řada
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 9. 2024 9:30
Číslo položky:	967092

O autorovi

Josef Šafařík

Ing. Josef Šafařík byl český filosof, esejista a dramatik. V roce 1931 získal titul inženýra vodních staveb. Od 1938 byl ve svobodném povolání; celé své dílo tvořil nepoznán v Brně, na Grohově ul. č. 6/IV, za protektorátu žil v ilegalitě, pak ve vynuceném ústraní. V květnu 1947 byla jeho první kniha Sedm listů Melinovi oceněna v anonymní soutěži nakladatelství Družstevní práce. Vyšla v srpnu 1948 a téhož roku v listopadu byla stažena z prodeje. Svůj esej Člověk ve věku stroje mohl vydat až v období relativního politického uvolněni v Liberci 1967. V roce 1991 mu byl udělen titul PhDr. h. c. Masarykovy university v Brně a Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně. Jeho opus magnum je rozsáhlý esej Cestou k poslednímu, který vyšel krátce před jeho smrtí. Mimo jiné zde reflektuje problémy lidské existence, křesťanství a řecké kultury. Ovlivnil řadu známých osobností – Václava Havla, Antonína Přidala, Pavla Švandu, Jiřího Kuběnu atd. "Bezprostředně k Chartě Šafařík říká: „ale tím vypovídáš boj – boj moci.“ Později přichází s názorem: „teď začali dělat všichni politiku, ale kdo bude dělat kulturu?“ „Umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům“. Tento názor, je Šafaříkovým životním postojem, který je prakticky doložený v jeho vztahu k politickým aktivitám, jedná se tak o osobní ručení, kdy jeho myšlenky jsou realizovány v praxi. Vztah k Chartě nebyl nepřátelský, ale spíše přátelsko-kritický. Sám V. Havel chápe přitom Chartu jako něco „šafaříkovitějšího než Šafaříkův názor na Chartu.“ Protože to byl pokus o „osobní ručení“. Vedle „osobního ručení“ se nabízí hypotéza, že v Chartě je obsažen podobný postoj k moci, jakou měl Šafařík ve vztahu k státnímu útvaru. Ale důsledek dopadu Charty je zcela odlišný, neboť vypovídá boj moci a jde jí tedy moc. V případě Charty lze mluvit o možné inspiraci ze strany Šafaříkova myšlení, protože koncept dopisu Gustávu Husákovi vzniká až skoro 10 let poté, co Šafařík z...

Více od autora