Josef Šafařík
Hrady skutečné a povětrné

2023 | Nakladatelství Dauphin

Knižní vydání esejů, studií a přednášek filozofa Josefa Šafaříka, které vycházely časopisecky v průběhu 60. a 70. let 20. stol. Ústředním tématem je situace člověka a umění ve světě vědy. Kromě toho se zabývá dramaty V. Havla a J. Topola. Knižní vydání esejů, studií a přednášek filozofa Josefa Šafaříka, které vycházely časopisecky v průběhu 60. a 70. let 20. stol. Ústředním tématem je situace člověka a umění ve světě vědy. Kromě toho s…e zabývá dramaty V. Havla a J. Topola.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 11. 11. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	223
Jazyk:	česky
ISBN10:	8076454123
ISBN:	9788076454125
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 21:26
Číslo položky:	1010586

O autorovi

Josef Šafařík

Ing. Josef Šafařík byl český filosof, esejista a dramatik. V roce 1931 získal titul inženýra vodních staveb. Od 1938 byl ve svobodném povolání; celé své dílo tvořil nepoznán v Brně, na Grohově ul. č. 6/IV, za protektorátu žil v ilegalitě, pak ve vynuceném ústraní. V květnu 1947 byla jeho první kniha Sedm listů Melinovi oceněna v anonymní soutěži nakladatelství Družstevní práce. Vyšla v srpnu 1948 a téhož roku v listopadu byla stažena z prodeje. Svůj esej Člověk ve věku stroje mohl vydat až v období relativního politického uvolněni v Liberci 1967. V roce 1991 mu byl udělen titul PhDr. h. c. Masarykovy university v Brně a Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně. Jeho opus magnum je rozsáhlý esej Cestou k poslednímu, který vyšel krátce před jeho smrtí. Mimo jiné zde reflektuje problémy lidské existence, křesťanství a řecké kultury. Ovlivnil řadu známých osobností – Václava Havla, Antonína Přidala, Pavla Švandu, Jiřího Kuběnu atd. "Bezprostředně k Chartě Šafařík říká: „ale tím vypovídáš boj – boj moci.“ Později přichází s názorem: „teď začali dělat všichni politiku, ale kdo bude dělat kulturu?“ „Umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům“. Tento názor, je Šafaříkovým životním postojem, který je prakticky doložený v jeho vztahu k politickým aktivitám, jedná se tak o osobní ručení, kdy jeho myšlenky jsou realizovány v praxi. Vztah k Chartě nebyl nepřátelský, ale spíše přátelsko-kritický. Sám V. Havel chápe přitom Chartu jako něco „šafaříkovitějšího než Šafaříkův názor na Chartu.“ Protože to byl pokus o „osobní ručení“. Vedle „osobního ručení“ se nabízí hypotéza, že v Chartě je obsažen podobný postoj k moci, jakou měl Šafařík ve vztahu k státnímu útvaru. Ale důsledek dopadu Charty je zcela odlišný, neboť vypovídá boj moci a jde jí tedy moc. V případě Charty lze mluvit o možné inspiraci ze strany Šafaříkova myšlení, protože koncept dopisu Gustávu Husákovi vzniká až skoro 10 let poté, co Šafařík z...

Více od autora