Martin Rychlík
Science communication : úvod do komunikace vědy

2023 | Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze, nakladatelství MatfyzPress

V českých výzkumných organizacích je čím dál tím více lidí, kteří si uvědomují, že komunikace vědy není pouze nějakou módní frází, ale naprostou nutností. Platí zde totiž stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti - když o sobě nebudete dávat vědět, tak o vás zkrátka nikdo vědět nebude. Komunikace vědy se i v Česku… postupně stává zajímavým a přitažlivým oborem.
Kniha s předmluvou známého popularizátora vědy Daniela Stacha odráží skutečnost, že komunikovat vědecké výstupy lze hned na několika různých úrovních: na úrovni individuálního vědce, dále na úrovni dané instituce, její součásti či projektu a ovšem také na úrovni většího územního celku - regionu, národního státu, popřípadě sdružení států . Kniha je rozdělena do patnácti kapitol tak, aby se kniha dala číst celá, od začátku do konce, jako jeden "příběh komunikace vědy". Cílem nebylo napsat vrcholné akademické dílo plné teorií, pouček a abstraktních konceptů. Autoři se snažili o vskutku praktický a užitečný návod, za kterým jsou dekády zkušeností z různých oblastí vědy, výzkumu a médií. Proto je kniha protkána konkrétními příklady dobré, ale i špatné praxe ze všech uvedených úrovní - a to jak z Česka, tak ze zahraničí. V českých výzkumných organizacích je čím dál tím více lidí, kteří si uvědomují, že komunikace vědy není pouze nějakou módní frází, ale naprostou nutností. Platí zde totiž stejně jako v jiných oblastec…h lidské činnosti - když o sobě nebudete dávat vědět, tak o vás zkrátka nikdo vědět nebude. Komunikace vědy se i v Česku postupně stává zajímavým a přitažlivým oborem.
Kniha s předmluvou známého popularizátora vědy Daniela Stacha odráží skutečnost, že komunikovat vědecké výstupy lze hned na několika různých úrovních: na úrovni individuálního vědce, dále na úrovni dané instituce, její součásti či projektu a ovšem také na úrovni většího územního celku - regionu, národního státu, popřípadě sdružení států . Kniha je rozdělena do patnácti kapitol tak, aby se kniha dala číst celá, od začátku do konce, jako jeden "příběh komunikace vědy". Cílem nebylo napsat vrcholné akademické dílo plné teorií, pouček a abstraktních konceptů. Autoři se snažili o vskutku praktický a užitečný návod, za kterým jsou dekády zkušeností z různých oblastí vědy, výzkumu a médií. Proto je kniha protkána konkrétními příklady dobré, ale i špatné praxe ze všech uvedených úrovní - a to jak z Česka, tak ze zahraničí.

Stav

Nová

Skladem do týdne

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073784963
ISBN:	9788073784966
Edice:	Popularizace, Edice popularizace
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2026 8:45
Číslo položky:	1958712

O autorovi

Martin Rychlík

Martin Rychlík je český etnolog, historik kultury a vědecký novinář. Autor knih o dějinách tetování či vlasů. Vystudoval etnologii a dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s magisterskou a rigorózní prací na téma tetování a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – EBM . V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK . Na tomto Ústavu také do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o „domorodém umění“ obhájil na Katedře teorie kultury FF UK , kde přednášel i etnologii kulturních areálů . V roce 2009 absolvoval stipendijní stáž na University of Tokyo zaměřenou na komunikaci vědy u profesora Osamy Sakury v rámci vládního stipendia The Japan Foundation. V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři , posléze v ekonomickém týdeníku Euro coby editor a reportér . Od roku 2010 působil ve zpravodajském portále Česká pozice jako jeden ze zakládajících redaktorů, přičemž obsáhle referoval o dění na MŠMT za ministra Josefa Dobeše . Od roku 2013 psal pro tištěné Lidové noviny , kde vydal dle údajů v databázi Newton přes 1500 článků. Od října 2019 působí v médiích UK. ( Pravidelně přispívá články na odborný server Vědavýzkum.cz. Napsal několik studií o vlasech, například v časopisech Vesmír, Anthropologia Integra či Culturologia. Uspořádal také několik výstav k dějinám tetování: v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích. Od roku 2009 je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF. Do roku 2019 byl členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd....

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…