Miroslav Horníček
Saze na hrušce : vzpomínky nejen na dětství

1996 | Nakladatelství Nava

Když člověk píše o svém dětství, má dvě možnosti. Buď se vrátit a dívat se tehdejšíma očima, anebo všechno kolem vnímat pohledem dnešního , tedy skutečného zraku. Jinak, řekněme rovnou, to ani nejde. Člověk nemůže vystoupit z toho rozjetého vlaku, kterým je jeho život, a když píšu tyto řádky, jsem pořád blíž své osmdes…átce než svým třem, pěti nebo osmi letům.
Miroslav Horníček Když člověk píše o svém dětství, má dvě možnosti. Buď se vrátit a dívat se tehdejšíma očima, anebo všechno kolem vnímat pohledem dnešního , tedy skutečného zraku. Jinak, řekněme rovnou, to ani nejde. …Člověk nemůže vystoupit z toho rozjetého vlaku, kterým je jeho život, a když píšu tyto řádky, jsem pořád blíž své osmdesátce než svým třem, pěti nebo osmi letům.
Miroslav Horníček

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	249 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý, zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	99
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085254751
ISBN:	9788085254754
Ilustrátor:	Vladimír Radechovský
Edice:	Osobnosti
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	7. 5. 2025 12:43
Číslo položky:	1228691

O autorovi

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora