Petronius Arbiter
Satyrikon

1970 | Nakladatelství Odeon

Satirikon či Satyrikon, v latinském originále Satyricon, je dobrodružný román římského spisovatele Petronia. Hlavními hrdiny jsou mladíci Encolpius a Ascyltus, kteří soupeří o mladičkého Gitóna. Místy je doprovází básník Eumolpus. Spolu putují jižní Itálií a zažívají různá dobrodružství, často erotického rázu.

…V textu se střídá próza s veršem. Román byl původně mnohem rozsáhlejší. Do našich dnů se dochovaly jen zlomky, z nich nejdelší je Hostina u Trimalchiona. Zlomky Satyrikonu se vyznačují velkým množstvím rukopisných variant. Na mnoha místech je text nevratně poškozen, jinde nabízí celou řadu protichůdných interpretací. Důvodem je mimo jiné i to, že při líčení zábavy propuštěnců na hostině u zbohatlíka Trimalchiona autor využívá jazyka nižších vrstev společnosti, který se jinak v literární latině objevuje jen zřídka.

Popisem Hostiny u Trimalchiona se inspirovala novověká šlechta při pořádání svých dvorských zábav. Nejslavnější banket podle Trimalchiona uspořádal na základě Leibnizova scénáře v roce 1702 hannoverský kurfiřt.

Dochovanými zlomky Satyrikonu se inspiroval italský neorealistický režisér Federico Fellini k natočení stejnojmeného filmu. Hostinou u Trimalchiona a jí inspirovanou zábavou na hannoverském dvoře roku 1702 se inspiruje inscenace Satyrikon s.r.ó/ Satyrikon Inc. unLtd., která vznikla na scéně pražského divadla Alfred ve dvoře v roce 2006. Satirikon či Satyrikon, v latinském originále Satyricon, je dobrodružný román římského spisovatele Petronia. Hlavními hrdiny jsou mladíci Encolpius a Ascyltus, kteří soupeří o mladičkého Gitóna. Míst…y je doprovází básník Eumolpus. Spolu putují jižní Itálií a zažívají různá dobrodružství, často erotického rázu.

V textu se střídá próza s veršem. Román byl původně mnohem rozsáhlejší. Do našich dnů se dochovaly jen zlomky, z nich nejdelší je Hostina u Trimalchiona. Zlomky Satyrikonu se vyznačují velkým množstvím rukopisných variant. Na mnoha místech je text nevratně poškozen, jinde nabízí celou řadu protichůdných interpretací. Důvodem je mimo jiné i to, že při líčení zábavy propuštěnců na hostině u zbohatlíka Trimalchiona autor využívá jazyka nižších vrstev společnosti, který se jinak v literární latině objevuje jen zřídka.

Popisem Hostiny u Trimalchiona se inspirovala novověká šlechta při pořádání svých dvorských zábav. Nejslavnější banket podle Trimalchiona uspořádal na základě Leibnizova scénáře v roce 1702 hannoverský kurfiřt.

Dochovanými zlomky Satyrikonu se inspiroval italský neorealistický režisér Federico Fellini k natočení stejnojmeného filmu. Hostinou u Trimalchiona a jí inspirovanou zábavou na hannoverském dvoře roku 1702 se inspiruje inscenace Satyrikon s.r.ó/ Satyrikon Inc. unLtd., která vznikla na scéně pražského divadla Alfred ve dvoře v roce 2006.

Vyberte kus s kódem BF2025: 34 Kč

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý lehce opotřebená obálka, lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý lehce zašlá obálka, lehce špinavá obálka, lehce odřená obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka, lehce zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	149
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel Hrdina
Edice:	Světová knihovna
Vydání:	Vydání páté, v Odeonu první úplné
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 2. 2025 15:59
Číslo položky:	1161060

O autorovi

Petronius Arbiter

Petronius, zvaný též Gaius Petronius Arbiter nebo Titus Petronius, byl římský patricij, o jehož působení na dvoře císaře Nerona a stoické smrti se zmiňuje římský historik Tacitus. Často bývá označován za autora Satirikonu. Tacitus ve svých Análech uvádí, že Petronius byl prokonzulem v Bithýnii. Prokonzul Titus Petronius byl osobním přítelem císaře Nerona, který jej učinil „rozhodčím ve věcech vkusu“ . Po neúspěšném Pisonově pokusu o státní převrat ho pretoriánský prefekt Tigellinus, který byl jeho konkurentem v boji o císařovu přízeň, obvinil z účasti na spiknutí. Petronius byl tak v roce 66 n. l. přinucen spáchat sebevraždu. Ještě před svou smrtí podle Tacita napsal Neronovi dopis na rozloučenou, ve kterém podrobně vypsal císařovy zločiny a vypsal spolupachatele. Tacitus zdůrazňuje stoický charakter Petroniovy sebevraždy, když uvádí, že po stvrzení inkriminovaného dopisu nezapomněl zlomit svůj pečetní prsten, aby zabránil jeho zneužití. Petronius je hlavním hrdinou románu Není římského lidu od Jarmily Loukotkové. Vystupuje i v románu Quo vadis od Henryka Sienkiewicze. Dochovanými zlomky Satyrikonu se inspiroval italský neorealistický režisér Federico Fellini k natočení stejnojmenného filmu. Ve filmu vystupuje rovněž postava autora Petronia, která nese rysy ideálního stoického filozofa, jak je nacházíme například v Senekových textech. Pod Petroniovým jménem je obecně znám román Satirikon či Satyrikon. Tacitus se však nezmiňuje o žádné spisovatelské činnosti Tita Petronia. Do dnešní doby se dochovaly pouze zlomky původně mnohem delšího textu. Autor zde vypráví o putování tří mladíků po Itálii. Tito mladíci zažívají mnohá dobrodružství a jejich zážitky jsou obrazem tehdejších společenských poměrů. Vše je psáno zábavnou a ironickou formou. Nejdelší zachovalou částí je Hostina u Trimalchiona. Hlavním hrdinou této epizody je neotesaný zbohatlík otrockého původu. Průběh hostiny poskytuje barvitý obraz života teh...

Více od autora