Vladislav Vančura
Rozmarné léto

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Rozmarné léto vyšlo po prvé v r. 1926 ve Fromkově edici Odeon s kresbami Josefa Čapka. Je to humoristická povídka naplněná letní pohodou, v níž Vančura rozehrál své umění vtipného a neotřelého slova s neobvyklými básnickými příměry a obrazy. S jemnou ironií a shovívavým úsměvem kreslí obrázek bezstarostně dřímajícího m…ěstečka, vzrušeného příjezdem potulného kouzelníka a jeho krásné partnerky. Jejich vpád do maloměstské nudy způsobí malé rozklížení vztahů mezi hrdiny povídky: kanovníkem jehož modlitební knihou je Ovidiovo dílo Ars amandi, toporně důstojným majorem, jadrným plavčíkem Důrou a jeho svárlivou, ale romanticky založenou manželkou Kateřinou. Kniha je příznačná pro období Vančurova hledání uměleckého tvaru, které charakterisoval Bedřich Václavek slovy: "těžiště tvorby Vančurovy se přesunuje s děje, s komposice na řeč." Rozmarné léto vyšlo po prvé v r. 1926 ve Fromkově edici Odeon s kresbami Josefa Čapka. Je to humoristická povídka naplněná letní pohodou, v níž Vančura rozehrál své umění vtipného a neotřelého slova s… neobvyklými básnickými příměry a obrazy. S jemnou ironií a shovívavým úsměvem kreslí obrázek bezstarostně dřímajícího městečka, vzrušeného příjezdem potulného kouzelníka a jeho krásné partnerky. Jejich vpád do maloměstské nudy způsobí malé rozklížení vztahů mezi hrdiny povídky: kanovníkem jehož modlitební knihou je Ovidiovo dílo Ars amandi, toporně důstojným majorem, jadrným plavčíkem Důrou a jeho svárlivou, ale romanticky založenou manželkou Kateřinou. Kniha je příznačná pro období Vančurova hledání uměleckého tvaru, které charakterisoval Bedřich Václavek slovy: "těžiště tvorby Vančurovy se přesunuje s děje, s komposice na řeč."

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	108
Jazyk:	česky
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Spisy Vladislava Vančury
Vydání:	Vydání 3., v Československém spisovateli 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 11. 2025 14:55
Číslo položky:	1454168

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora