Vladislav Vančura
Rozmarné léto : (humoristický románek)

1999 | Nakladatelství Šimon Ryšavý

Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá …ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině. Podle románu natočil Jiří Menzel neméně kouzelný film. Rudolf Hrušínský, František Řehák, Vlastimil Brodský, Míla Myslíková, mladičká Jana Preisová a sám režisér jsou nezapomenutelní. Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovníka, bývalého majora…, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině. Podle románu natočil Jiří Menzel neméně kouzelný film. Rudolf Hrušínský, František Řehák, Vlastimil Brodský, Míla Myslíková, mladičká Jana Preisová a sám režisér jsou nezapomenutelní.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	246
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086137244
ISBN:	9788086137247
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	21. 12. 2022 12:22
Číslo položky:	463015

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora