Ota Holub
Rovnice řešená zradou

1983 | Nakladatelství Naše vojsko

Autentické materiály a zejména osudy československých vojáků a příslušníků Stráže obrany státu v celek, jehož jádrem jsou politické události roku 1938 - odtržení Sudet. S fotografiemi Autentické materiály a zejména osudy československých vojáků a příslušníků Stráže obrany státu v celek, jehož jádrem jsou politické události roku 1938 - odtržení Sudet. S fotografiemi

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	79 Kč
	Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	372
Jazyk:	česky
Edice:	84. svazek ed. 84. svazek ed. Fakta a svědectví
Vydání:	Vyd. 2., dopl.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 12. 2025 10:59
Číslo položky:	1517416

O autorovi

Ota Holub

Ota Holub byl český spisovatel a publicista zabývající se vojenskou historii, průkopník tzv. „bunkrologie“, jež se věnuje československým opevněním. Pocházel z Malých Svatoňovic na Trutnovsku, v roce 1949 vystudoval trutnovskou obchodní akademii a poté se zabýval žurnalistikou a literaturou faktu. Díky svému studiu na vojenské vysoké škole se ve svých pracích zabýval vojenskou tematikou. Působil v armádě a SNB, dosáhl hodnosti podplukovníka. Dodnes je uznáván jako český nejznámější spisovatel, publicista a žurnalista, zabývající se československou vojenskou historií a vojenstvím. Byl velký a zanícený průkopník popularizace a zpřístupnění prvorepublikových bunkrů a opevnění, také byť amatérský, tak odborně zdatný historik vojenství a autor literatury faktů. Jako jeden z prvních začal v Československu psát opevnění vybudovaném vybudované ve druhé polovině 30. let na ochranu československého státu před Německem. Svými pracemi přivedl celou generaci tzv. bunkrologů právě k zájmu o československé pevnosti, o systém pevnostní ochrany státu proti německému nacismu ve 30. letech a také o československou vojenskou historii. Zajímal se především o rodné Trutnovsko, ale i o sousední Náchodsko, Králicko či Podkarpatskou Rus. Podle předkládaných faktů a skutečných událostí z období 30. let polemizuje o správnosti obranného rozhodnutí státu a Hlavního štábu československé armády při rozhodování mezi variantou tzv. strojové modernizace tehdejší naší armády a správně zvolenou statickou, tedy převážně pevnostní obranou s vybudováním speciálních vojenských útvarů "hraničářů" a jednotek SOS . Ve svých pracích, po zhodnocení odborných vojenských názorů a skutečných parametrů a možností tehdejší obrany československého státu, téměř vždy dochází k závěrům, že byla zvolena správná strategie pevnostní statické obrany země a že prvorepubliková armáda byla logisticky, kapacitně, výcvikově a zejména morálně lids...

Více od autora