Ota Holub
Trumfy komisaře Geisslera

1988 | Severočeské nakladatelství

Trumfy žitavského komisaře Geisslera. Kolik jich měl a kolik mu jich zůstalo? Dozvěděl se opravdu vše? Byli jeho agenti úspěšní? Následující stránky popisují osudy lidí, kteří bránili ve třicátých letech Československo proti nebezpečí nacistické agrese. Trumfy žitavského komisaře Geisslera. Kolik jich měl a kolik mu jich zůstalo? Dozvěděl se opravdu vše? Byli jeho agenti úspěšní? Následující stránky popisují osudy lidí, kteří bránili ve třicátých let…ech Československo proti nebezpečí nacistické agrese.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	238 s.,fot.příl
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Ústí nad Labem
Vystaveno:	27. 10. 2025 17:50
Číslo položky:	1434925

O autorovi

Ota Holub

Ota Holub byl český spisovatel a publicista zabývající se vojenskou historii, průkopník tzv. „bunkrologie“, jež se věnuje československým opevněním. Pocházel z Malých Svatoňovic na Trutnovsku, v roce 1949 vystudoval trutnovskou obchodní akademii a poté se zabýval žurnalistikou a literaturou faktu. Díky svému studiu na vojenské vysoké škole se ve svých pracích zabýval vojenskou tematikou. Působil v armádě a SNB, dosáhl hodnosti podplukovníka. Dodnes je uznáván jako český nejznámější spisovatel, publicista a žurnalista, zabývající se československou vojenskou historií a vojenstvím. Byl velký a zanícený průkopník popularizace a zpřístupnění prvorepublikových bunkrů a opevnění, také byť amatérský, tak odborně zdatný historik vojenství a autor literatury faktů. Jako jeden z prvních začal v Československu psát opevnění vybudovaném vybudované ve druhé polovině 30. let na ochranu československého státu před Německem. Svými pracemi přivedl celou generaci tzv. bunkrologů právě k zájmu o československé pevnosti, o systém pevnostní ochrany státu proti německému nacismu ve 30. letech a také o československou vojenskou historii. Zajímal se především o rodné Trutnovsko, ale i o sousední Náchodsko, Králicko či Podkarpatskou Rus. Podle předkládaných faktů a skutečných událostí z období 30. let polemizuje o správnosti obranného rozhodnutí státu a Hlavního štábu československé armády při rozhodování mezi variantou tzv. strojové modernizace tehdejší naší armády a správně zvolenou statickou, tedy převážně pevnostní obranou s vybudováním speciálních vojenských útvarů "hraničářů" a jednotek SOS . Ve svých pracích, po zhodnocení odborných vojenských názorů a skutečných parametrů a možností tehdejší obrany československého státu, téměř vždy dochází k závěrům, že byla zvolena správná strategie pevnostní statické obrany země a že prvorepubliková armáda byla logisticky, kapacitně, výcvikově a zejména morálně lids...

Více od autora