Jarmila Glazarová
Roky v kruhu

1951 | Nakladatelství Družstevní práce

Ve svém prvním literárním díle, po prvé vydaném před 15 lety, zachytila autorka vzpomínky na roky svého manželství s ostravským lékařem v době krise po 1. svět. válce. Kruhem, který ji tehdy před vnějším světem uzavíral, bylak rásná a klidná pohoda její domácnosti, kterou pro svého muže záměrně vytvářela jako protiváhu… k množství lidské tělesné i morální bídy, s níž ve svém povolání denně přicházel do styku. Ačkoliv hlavní náplní románu v době jeho vzniku bylo láskyplné popisování pravidelného řádu všech domácích úkonů v průběhu jednoho roku, je v díle mnoho postřehů, charakteristických pro dobu kapitalistické krise. Vedle vylíčení pravidelného, klidného života starosvětského městečka, slezských národních zvyků a různých místních kuriosit zaznamenává i rub tohoto života: nemoci z nezaměstnanosti, vraždy dětí a potravy z bídy, tragedie alkoholiků, beznadějnost pokusů o levou kulturu, a vyciťuje hromadnou psychosu stesku po práci, úzkosti z budoucnosti a tíhu dluhů, která rozkládala soužití proletářských rodin. Ačkoliv je prvotina více pozorováním, předznamenává již autorčino třídní uvědomění. Ve svém prvním literárním díle, po prvé vydaném před 15 lety, zachytila autorka vzpomínky na roky svého manželství s ostravským lékařem v době krise po 1. svět. válce. Kruhem, který ji tehdy před vněj…ším světem uzavíral, bylak rásná a klidná pohoda její domácnosti, kterou pro svého muže záměrně vytvářela jako protiváhu k množství lidské tělesné i morální bídy, s níž ve svém povolání denně přicházel do styku. Ačkoliv hlavní náplní románu v době jeho vzniku bylo láskyplné popisování pravidelného řádu všech domácích úkonů v průběhu jednoho roku, je v díle mnoho postřehů, charakteristických pro dobu kapitalistické krise. Vedle vylíčení pravidelného, klidného života starosvětského městečka, slezských národních zvyků a různých místních kuriosit zaznamenává i rub tohoto života: nemoci z nezaměstnanosti, vraždy dětí a potravy z bídy, tragedie alkoholiků, beznadějnost pokusů o levou kulturu, a vyciťuje hromadnou psychosu stesku po práci, úzkosti z budoucnosti a tíhu dluhů, která rozkládala soužití proletářských rodin. Ačkoliv je prvotina více pozorováním, předznamenává již autorčino třídní uvědomění.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	385
Jazyk:	česky
Edice:	278. svazek ed. 278. svazek ed. Živé knihy
Vydání:	Vyd. 9.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2026 10:44
Číslo položky:	1535539

O autorovi

Jarmila Glazarová

Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně. Byla starší ze dvou dcer úředníka Gottharda Glazara a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové . Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech . Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. 2. 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919–1921 vychodila. V roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského , lékaře v Klimkovicích, o 29 let staršího. Život s dr. Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy. Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939–1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí. Jako literátka se Jarmila Glazarová po 2. světové válce věnovala publicistice. V letech 1946–1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Be...

Více od autora