Stav: |
Dobrý, zkosený hřbet
, obsahuje podpis či autorskou dedikaci
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná, převazba |
Počet stran: | 451 - [II] |
Jazyky: | česky |
Edice: | 140. svazek ed. Živé knihy. A 240x |
Vydání: | Druhé vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 13. března 2023 16:58 |
Číslo položky: | 517281 |
Kniha oslavuje pilný, nenáročný život v uzavřeném prostoru domova. Vypráví o krásném kraji zpuštošeném hospodářskou krizí. Tato kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším mužem- lékařem. Jejich život je celkem poklidný, oba manželé mají společný zájem - květiny, žena se stará o květiny a kaktusy v domě a manžel pečuje o zahradu a záhonky okolo domu. Táta je doktor velmi dobrý, lidé z celé vesnice se na něho obracejí s každou strastí, takže se jeho pracovní doba prodlužuje i na soboty a neděle, nebo pozdní večery a jeho manželka mu je ochotně při ruce - při každém výjezdu k porodu i na delší cesty ho doprovází. Její vášní jsou kaktusy, jsou všude v domě, ve skleníku, na verandě, pěstuje jich víc než tři sta.
Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně. Byla starší ze dvou dcer úředníka Gottharda Glazara a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové . Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech . Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. 2. 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919–1921 vychodila. V roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského , lékaře v Klimkovicích, o 29 let staršího. Život s dr. Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy. Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939–1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí. Jako literátka se Jarmila Glazarová po 2. světové válce věnovala publicistice. V letech 1946–1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Be...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem