Vojta Beneš
Pohádky Mámina Sibirjaka + Národní báchorky a pověsti + Rok na vsi V JEDNOM SVAZKU

1907 | Nakladatelství Dědictví Komenského

Kresby klasika českého malířství 2. poloviny 19. století doprovázející vybrané lidové verše a říkanky, inspirované průběhem kalendářního roku. Kresby klasika českého malířství 2. poloviny 19. století doprovázející vybrané lidové verše a říkanky, inspirované průběhem kalendářního roku.

Obsažené svazky:

Rok na vsi 1907 ([49] l)
Pohádky Mámina Sibirjaka 1907 (184 s.)
Národní báchorky a pověsti, Pohádky slovenské 1907 Díl II (2 l., 205)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, drží pohromadě, neautorský podpis, několik posledních listů Národních báchorek a prvních listů Rok na vsi vevázáno napřeskáčku

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý desky s flíčky	Skladem pro e-shop	189 Kč
	Stav Dobrý vazba lehce povolená, drží pohromadě, neautorský podpis, několik posledních listů Národních báchorek a prvních listů Rok na vsi vevázáno napřeskáčku	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, drží pohromadě, neautorský podpis, několik posledních listů Národních báchorek a prvních listů Rok na vsi vevázáno napřeskáčku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	49 + 205 + 184
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Knižnice mládeže, 88. svazek ed. 88. svazek ed. Spisy Dědictví Komenského, Spisy Děd. Kom. 88, Knižnice mládeže, U staré pohádkářky, Knihovna Novin mládeže
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2025 12:13
Číslo položky:	1495743

O autorech

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora

Vojta Beneš

Vojta Beneš byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Byl bratrem prezidenta Edvarda Beneše a Václava Beneše. Vojta Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily, roz. Benešové . Maturoval na učitelském ústavu v Praze. V období let 1897–1908 byl pedagogem na obecné škole v Čakovicích, od roku 1908 učil na měšťanské škole v Brandýse nad Labem. V letech 1911–1914 pracoval na českých krajanských školách v USA. Krátce před začátkem první světové války se vrátil do vlasti. V létě roku 1915 ale opět odjel do USA. Zapojil se do československého odboje a agitoval ve prospěch zahraničního exilu mezi krajany. Do Československa se vrátil roku 1919. V roce 1920 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. V letech 1919–1920 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Brandýse nad Labem, v období let 1920–1922 byl okresním školním inspektorem v Praze a od roku 1922 do roku 1925 zemským školním inspektorem v Čechách. Působil jako místopředseda Československé obce legionářské. Byl též předsedou Zemského ústředí péče o mládež v Čechách a funkcionářem Svazu československého učitelstva, přičemž v letech 1928–1932 byl jeho předsedou. Angažoval se v přípravě reformy československého školství. Vydal četné odborné studie na téma organizace učitelské práce. Členem sociální demokracie byl od roku 1897, v rámci sociální demokracie vydával měsíčník Červánky. Plně se zapojil do politiky po vzniku Československa. V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1929 obhájil. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senát...

Více od autora