František Kubka
Říkali mu Ječmínek : Romance o Ječmínkovi - I

1974 | Nakladatelství Československý spisovatel

Říkali mu Ječmínek je prvním dílem Romance o Ječmínkovi, kterou František Kubka napsal v letech 1956 až 1957 jako moravský protějšek českého „Palečka". Román, který se jen vzdáleně opírá o známou moravskou pověst o legendárním králi Ječmínkovi, je pestrým sledem osudů mladého rytíře, narozeného pod Ječmínkovým hradem a… vrženého náboženským a politickým hnutím Evropy 17. století do dramatického dobrodružství třicetileté vojny: Jiří z Chropyně je určen moravskými stavy k dvorské službě na pražském hradě a jako královnino páže prožije tu jedno-zimní panováni Fridricha Falckého, od jeho slavnostního vjezdu až po neslavný útěk. Po bitvě na Bílé hoře, v níž raněn projde ohnivým křestem, nepřestává ani jako exulant sloužit daleké vlasti i vzdálené královně. Jeho bludné putování Uhrami, Balkánem, Vlašskem, Francií a Nizozemskem, které směřuje k jedinému cíli: osvobodit vlast a její lid od cizích utlačovatelů, končí na prahu vyhnaneckého paláce v Haagu, kam se dvůr Zimního krále po bělohorské katastrofě uchýlil. Poutavé osudy rytíře Ječmínka jsou zasazeny do široké historické fresky pobělohorské doby s bohatým renesančním koloritem. Říkali mu Ječmínek je prvním dílem Romance o Ječmínkovi, kterou František Kubka napsal v letech 1956 až 1957 jako moravský protějšek českého „Palečka". Román, který se jen vzdáleně opírá o známou mora…vskou pověst o legendárním králi Ječmínkovi, je pestrým sledem osudů mladého rytíře, narozeného pod Ječmínkovým hradem a vrženého náboženským a politickým hnutím Evropy 17. století do dramatického dobrodružství třicetileté vojny: Jiří z Chropyně je určen moravskými stavy k dvorské službě na pražském hradě a jako královnino páže prožije tu jedno-zimní panováni Fridricha Falckého, od jeho slavnostního vjezdu až po neslavný útěk. Po bitvě na Bílé hoře, v níž raněn projde ohnivým křestem, nepřestává ani jako exulant sloužit daleké vlasti i vzdálené královně. Jeho bludné putování Uhrami, Balkánem, Vlašskem, Francií a Nizozemskem, které směřuje k jedinému cíli: osvobodit vlast a její lid od cizích utlačovatelů, končí na prahu vyhnaneckého paláce v Haagu, kam se dvůr Zimního krále po bělohorské katastrofě uchýlil. Poutavé osudy rytíře Ječmínka jsou zasazeny do široké historické fresky pobělohorské doby s bohatým renesančním koloritem.

Vyberte kus s kódem LETO26: 41 Kč

Stav

Velmi dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

Další varianty

Stav Velmi dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	LETO26: 41 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Dobrý natrhnutá obálka u I. svazku	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	299
Jazyk:	česky
Edice:	Klíč, 124. svazek ed. 124. svazek ed. Knihovna lidové četby
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2024 14:18
Číslo položky:	797498

O autorovi

František Kubka

František Kubka byl český novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel. František Kubka se narodil na pražském Žižkově v rodině úředníka, c. k. finančního asistenta Františka Kubky a jeho ženy Anny, rozené Fingerové. Na Žižkově také maturoval na gymnáziu. Po maturitě začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale po začátku první světové války musel narukovat a v roce 1915 byl na ruské frontě zajat. Od prosince 1918 do dubna 1920 byl vojákem československých legií v hodnosti vojín. S legiemi prošel od Irkutska na Dálný východ. V Rusku se též oženil. Do Československa se František Kubka navrátil až v květnu 1921. Na konci téhož roku dokončil studia a získal doktorát na filozofické fakultě. Po návratu se uchytil jako sekretář v nábožensko-výchovné organizaci YMCA, čímž navázal na své zaměstnání u téže organizace na Dálném východě. V listu Prager Presse, což byl vládní deník tištěný německy, pracoval od roku 1927 v redakci pro zahraniční politiku. V rámci své profese často cestoval po východní i západní Evropě. Od roku 1937 byl zaměstnán na ministerstvu zahraničí, to však bylo po vzniku Protektorátu zrušeno. Patřil též do skupiny tzv. Pátečníků, kteří se scházeli u Karla Čapka. V době insigniády se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali. Na přelomu let 1939 a 1940 byl internován v Berlíně. Po dobu války byl pracovníkem ministerstva školství, po obnovení Československa pracoval na ministerstvu informací. V letech 1946–1949 byl činný jako vyslanec v Bulharsku. V březnu 1948 byl v rámci očisty ministerstva zahraničí zařazen jako: "Zahraničí: Na dovolenou s čekatelným, s případným propuštěním ze státních služeb". Od roku 1949 se František Kubka stal spisovatelem z povolání. V roce 1954 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec. František Kubka zemřel 7. ledna 1969 v Praze. V některých ...

Více od autora