Julius Zeyer, Petr Ulrych, Stanislav Moša
Radúz a Mahulena

1997 | Nakladatelství Městské divadlo Brno

Stav

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	96
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023816845
ISBN:	9788023816846
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	7. 6. 2026 15:12
Číslo položky:	1785305

O autorech

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora

Petr Ulrych

Petr Ulrych je moravský zpěvák, hudební skladatel a textař, bratr zpěvačky Hany Ulrychové. Po ukončení střední školy vystudoval letecké inženýrství na Vojenské akademii v Brně. Letectví se však nikdy nevěnoval, ihned po ukončení školy v roce 1966 se stal profesionálním hudebníkem. Během studií na vysoké škole se soukromě učil hře na klavír, na brněnské konzervatoři dva roky studoval skladbu a hru na kontrabas. V roce 1961 spoluzaložil brněnské Divadlo bez tradic kam ho posléze následovala i jeho mladší sestra Hana. Od roku 1964 přešel do rockové skupiny Vulkán, v roce 1967 pak do skupiny Atlantis, kam ho opět následovala i sestra Hana. Když „21. srpna 1968 přišla "na pomoc" bratrská vojska, Petr Ulrych tentýž den spontánně složil a nahrál píseň Zachovejte klid!. Slova "To ráno bylo klidný jako všechna rána, … a nikdo netušil, že otevře se brána pro křídla strašných ptáků, která nejsou sen. Zachovejte klid, se ozvalo z ticha, přišel k nám někdo, kdo nebyl pozvaný, zachovejte klid, když těžko se dýchá a každou chvíli někdo vběhne do rány. Zbývá mi jenom píseň, a proto zpívám jděte pryč, jděte pryč, pravdu nezničí tanky, my máme pravdu a vy jenom bič, zradu a bič" samozřejmě neunikla cenzorům a na kariéru Ulrychových to mělo fatální dopad.“ Se skupinou Atlantis vystupoval v pražském divadle Rokoko, kde vystupoval v pořadu Nepůjdem do kláštera. Největším hitem skupiny byla píseň Nechoď do kláštera, jež tehdy zvítězila v rozhlasové houpačce . Petr Ulrych projevoval sklony k syntéze moravského folklóru s rockem, což se výrazně projevilo v následujících letech. V roce 1974 vychází sourozencům Ulrychovým legendární album Nikola šuhaj loupežník . Tato úspěšná deska, nahraná společně s Orchestrem Gustava Broma, posunula sourozeneckou dvojici směrem k moravskému folklóru a st...

Více od autora