Knihy
Filozofie a náboženství
Křesťanství
Joseph Gabet
Putování Tibetem l.p. 1845-1846

Joseph Gabet: Putování Tibetem l.p. 1845-1846

Joseph Gabet, Évariste Régis Huc
Putování Tibetem l.p. 1845-1846

2002 | Nakladatelství Argo

Francouzští lazarističtí misionáři E.-R. Huc a J. Gabet uskutečnili v letech 1844–1846 „rekognoskační“ cestu do Tibetu, aby zjistili místní podmínky a možnosti evangelizační práce mezi tamním obyvatelstvem. Jejich cesta, vedoucí severní trasou z Mongolska do Tibetu, je plná neuvěřitelných příhod obou cestovatelů. Líč…í rozmanitá nebezpečenství divoké přírody, dává přesný popis neznámých populací čínského západu, jejich zvyků, vypráví o tajuplném světě tibetských klášterů. Zpáteční cesta do Číny vedla tentokrát přes východní Tibet, a své cestování ukončili v Macau, kam dorazili v říjnu 1846. Dílo, fascinující svým obsahem, vyšlo poprvé v Paříži v roce 1850 a bylo záhy přeloženo do řady evropských jazyků – do češtiny poprvé v roce 1887 . Třetí české vydání v nakladatelství ARGO se omezuje na druhou část cestopisu, věnovanou Tibetu, která byla doplněna fundovanou úvodní studií tibetologa doc. dr. Josefa Kolmaše, DrSc., a dobovými ilustracemi převzatými z prvního českého vydání z roku 1887. Francouzští lazarističtí misionáři E.-R. Huc a J. Gabet uskutečnili v letech 1844–1846 „rekognoskační“ cestu do Tibetu, aby zjistili místní podmínky a možnosti evangelizační práce mezi tamním obyvat…elstvem. Jejich cesta, vedoucí severní trasou z Mongolska do Tibetu, je plná neuvěřitelných příhod obou cestovatelů. Líčí rozmanitá nebezpečenství divoké přírody, dává přesný popis neznámých populací čínského západu, jejich zvyků, vypráví o tajuplném světě tibetských klášterů. Zpáteční cesta do Číny vedla tentokrát přes východní Tibet, a své cestování ukončili v Macau, kam dorazili v říjnu 1846. Dílo, fascinující svým obsahem, vyšlo poprvé v Paříži v roce 1850 a bylo záhy přeloženo do řady evropských jazyků – do češtiny poprvé v roce 1887 . Třetí české vydání v nakladatelství ARGO se omezuje na druhou část cestopisu, věnovanou Tibetu, která byla doplněna fundovanou úvodní studií tibetologa doc. dr. Josefa Kolmaše, DrSc., a dobovými ilustracemi převzatými z prvního českého vydání z roku 1887.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	345 s., [12] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072034774
ISBN:	9788072034772
Editor:	Josef Kolmaš
Překladatel:	Václav Durych
Edice:	Tibet
Vydání:	V českém jazyce vyd. 3., V nakl. Argo 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 9. 2024 13:48
Číslo položky:	980001

O autorech

Joseph Gabet

Joseph Gabet byl francouzský misionář a cestovatel. Je považován za zakladatele moderní katolické misie v Mongolsku. V roce 1833 byl vysvěcen na kněze. O rok později se připojil k lazaristům a již následujícího roku byl vyslán na misijní cestu do Asie. Ve druhé polovině 30. let 19. století byl vyslán do Mongolska. Mezi lety 1844–1846 se zúčastnil misijní cesty do Tibetu, a to společně s kolegou lazaristou Évariste Régis Hucem a mladým Tibeťanem, který jim dělal překladatele. Stal se známým především díky této své tibetské cestě, jelikož Huc o ní podal podrobnou cestopisnou zprávu .

Více od autora

Évariste Régis Huc

Évariste Régis Huc – 26. března 1860, Paříž) byl francouzský misionář známý především díky svým cestám do Tibetu, Číny a Tatarska. Huc společně se svým druhem Josephem Gabetem byli prvními Evropany, kteří navštívili Lhasu od dob Thomase Manninga ). Huc o svých cestách napsal cestopis, který několikrát vyšel i v českém jazyce. Huc se narodil v malé vesnici Caylus ve francouzském departementu Tarn-et-Garonne. Ve věku čtyřiadvaceti let vstoupil mezi pařížské lazaristy. Krátce po své ordinaci v roce 1839 byl vyslán do Číny, aby tam vykonával práci misionáře. Zhruba 18 měsíců však ještě strávil v Macau, kde se intenzivně připravoval na misionářskou práci, což zahrnovalo především studium čínského jazyka. Po této přípravě začal se samotnou křesťanskou misií, a to nejdříve v jižních oblastech Číny. Za nějaký čas poté se přesunul do severněji ležícího Pekingu, kde získal hlubší znalosti čínštiny. Poté se vydal dále na sever až na samotnou hranici Číny s Mongolskem, kde se věnoval studiu dialektů a zvyků Tatarů, pro jejichž potřeby přeložil i několik náboženských textů. Huc měl v úmyslu cestovat z Číny dále do tibetské Lhasy, odkud zamýšlel putovat do Indie. V roce 1844 se s dalším lazaristou Josephem Gabetem a mladým Dahurem, který konvertoval ke křesťanství, vydali z Duolunu do Lhasy. Jelikož byl tehdy vstup do Lhasy cizincům zakázán, malá skupina cestovala v převleku za tibetské lámy. Po překročení Žluté řeky muži museli přejít rozsáhlé oblasti pouště Ordos ve Vnitřním Mongolsku. Po těžkých útrapách se jim podařilo dosáhnout Kan-su a jít dále, až se jim v lednu 1845 podařilo dojít na čínskou hranici, kde strávili nějaký čas studiem tibetského jazyka, buddhistické literatury a pobytem v klášteře Kumbum. Poté se vydali na další cestu. Po překročení pouštních oblastí Čching-chaje došli k jezeru Kukunor s ostrovem s meditujícími lámy. Po namáhavé a vyče...

Více od autora