Karel Pacner, Antonín Vítek
Půlstoletí kosmonautiky : kroky, skoky a pády na cestě do vesmíru

2008 | Nakladatelství Epocha

První družice, výpravy automatů k Měsíci i jiným planetám, první kosmonauti, špionážní družice, havárie známé i neznámé, Američané na Měsíci a sovětské selhání, kosmonauti na orbitálních stanicích, výpravy raketoplánů a stavba Mezinárodní kosmické stanice… To vše se pokusili známí popularizátoři kosmonautiky postihnout… v seriálu, který psali pro internetový deník iDNES u příležitosti padesátého výročí vypuštění první umělé družice - Sputniku 1. Každou kapitolu doplňují stručné životopisy zúčastněných odborníků a kosmonautů a vybrané technické detaily. Po velkém úspěchu u internetových čtenářů vychází nyní knižně. První družice, výpravy automatů k Měsíci i jiným planetám, první kosmonauti, špionážní družice, havárie známé i neznámé, Američané na Měsíci a sovětské selhání, kosmonauti na orbitálních stanicích, vý…pravy raketoplánů a stavba Mezinárodní kosmické stanice… To vše se pokusili známí popularizátoři kosmonautiky postihnout v seriálu, který psali pro internetový deník iDNES u příležitosti padesátého výročí vypuštění první umělé družice - Sputniku 1. Každou kapitolu doplňují stručné životopisy zúčastněných odborníků a kosmonautů a vybrané technické detaily. Po velkém úspěchu u internetových čtenářů vychází nyní knižně.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	471 s., [24] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	808702771X
ISBN:	9788087027714
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 11. 2024 14:58
Číslo položky:	1051387

O autorech

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora

Antonín Vítek

Antonín Vítek byl pracovník Akademie věd České republiky, chemik a přední český znalec a popularizátor v oboru kosmonautiky. Jako expert, komentátor a poskytovatel odborného výkladu vystupoval v řadě rozhlasových a televizních pořadů. Podílel se také na množství popularizačních článků a knih. Založil a vedl specializovanou encyklopedii kosmonautiky SPACE 40. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor organická chemie . Poté nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Zde pracoval mj. na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztížném stavu ČSK-1, která byla použita na orbitálních stanicích Saljut 7 a Mir. V ústavu pracoval přes 20 let. Ke konci svého působení se zde věnoval prakticky pouze programování. Z politických důvodů však byl omezován jeho služební i platový postup, a proto v roce 1985 nastoupil do Základní knihovny ČSAV, nynější Knihovny Akademie věd České republiky. Zde se věnoval zavádění informačních technologií, mj. sestavoval počítačovou databázi všech vědeckých studií ústavů tehdejší Akademie věd. Známý byl zejména svým zájmem o kosmonautiku, ve které patří mezi nejpřednější české znalce a popularizátory, často vystupoval nebo byl citován ve sdělovacích prostředcích. Využíval přitom svých velkých znalostí kosmických lodí, raket a družic, jejich parametrů i startovacích a přistávacích sekvencí. Ke 40. výročí vypuštění první umělé družice Země založil specializovanou encyklopedii kosmonautiky SPACE 40, která svým jménem navazovala na dřívější poloilegální spolek zájemců o kosmonautiku SPACE z roku 1961. Spolupracoval na několika encyklopedických projektech v češtině, např. Technický slovník naučný, 2. vyd., Encyklopedie Diderot, encyklopedické projekty Ottova nakladatelství aj. Je autorem publikací v oboru organické chemie, fyzikální chemie, výpočetní techni...

Více od autora