Alois Jirásek
Psohlavci : historický obraz

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Román ze života náchodského zámku a panství r. 1799 za lidumilného vévody Petra Kuronského. Kolem zámeckého ruchu se točí všechny touhy jak panských úředníků, tak i měšťanských rodin z podzámčí. Vévodovým tajemníkem se stává mladý český vlastenec, jehož životním cílem je prosadit myšlenku zrušení roboty. Pro tuto ideu …se však na zámku střetne s intrikářskou záletnou vévodkyní, ale i s komplotem vrchnostenských úředníků, hlavně despotického direktora, který tuší, že se zrušením roboty přijde i soumrak jejich moci a konec jejich bohatství. Z osobních příčin se protivníkem Hlasivcovým stává i prohnaný dobrodruh-zpěvák zámecké dvorské opery. I když plán se zrušením roboty se podaří feudálním služebníkům zmařit, přece jen vévoda robotníkům pronikavě v pracích ulevuje. Sytý je obraz rozkvětu rokoka i s jeho feudálními zvrácenostmi a hromaděním peněz, obraz epochy, která již začíná být narušována novými svobodomyslnými proudy francouzské revoluce. Toto rané osvícenství nemá sice charakter nacionální, ale v lidu se již probouzí vědomí lidství. Na protikladech pravdy a nevěry, práv a lehkomyslnosti ukazuje román též, jak se na způsobu života upadající aristokracie, na honosných bálech, hostinách a zábavách přiučuje buržoasie a její rodící se inteligence. Román ze života náchodského zámku a panství r. 1799 za lidumilného vévody Petra Kuronského. Kolem zámeckého ruchu se točí všechny touhy jak panských úředníků, tak i měšťanských rodin z podzámčí. Vévod…ovým tajemníkem se stává mladý český vlastenec, jehož životním cílem je prosadit myšlenku zrušení roboty. Pro tuto ideu se však na zámku střetne s intrikářskou záletnou vévodkyní, ale i s komplotem vrchnostenských úředníků, hlavně despotického direktora, který tuší, že se zrušením roboty přijde i soumrak jejich moci a konec jejich bohatství. Z osobních příčin se protivníkem Hlasivcovým stává i prohnaný dobrodruh-zpěvák zámecké dvorské opery. I když plán se zrušením roboty se podaří feudálním služebníkům zmařit, přece jen vévoda robotníkům pronikavě v pracích ulevuje. Sytý je obraz rozkvětu rokoka i s jeho feudálními zvrácenostmi a hromaděním peněz, obraz epochy, která již začíná být narušována novými svobodomyslnými proudy francouzské revoluce. Toto rané osvícenství nemá sice charakter nacionální, ale v lidu se již probouzí vědomí lidství. Na protikladech pravdy a nevěry, práv a lehkomyslnosti ukazuje román též, jak se na způsobu života upadající aristokracie, na honosných bálech, hostinách a zábavách přiučuje buržoasie a její rodící se inteligence.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	283
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Edice:	Aloise Jiráska odkaz národu, Odkaz národu, Odkaz národu Aloise Jiráska
Vydání:	Druhé vydání souboru Jiráskova díla
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 1. 2026 11:24
Číslo položky:	1525618

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora