Władysław Stanisław Reymont
Upír : román

1928 | Nakladatelství Stanislav Minařík

Román, ve kterém Reymont zpracoval své zkušenosti s tehdy módním spiritualismem. Román, ve kterém Reymont zpracoval své zkušenosti s tehdy módním spiritualismem.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, lehce zkosený hřbet, stránky s flíčky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky, lehce zkosený hřbet, stránky s flíčky	Skladem pro e-shop	369 Kč
	Stav Dobrý lehce naprasklá vazba u předsádky, vše drží	KOMPLET Skladem pro e-shop	549 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, lehce zkosený hřbet, stránky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
Překladatel:	Stanislav Minařík
Edice:	Minaříkova knihovna, Spisy / W.S. Reymont
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 9:33
Číslo položky:	1341402

O autorovi

Władysław Stanisław Reymont

Władysław Stanisław Reymont byl polský prozaik, člen hnutí Mladé Polsko, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1924. Władysław Stanisław Reymont, vlastním jménem Władysław Stanisław Rejment, se narodil roku 1867 . Pocházel ze skrovných poměrů, byl jedním ze sedmi dětí venkovského varhaníka. Pokoušel se studovat na gymnáziu v Čenstochové, v letech 1880-1884 se vyučil krejčím ve Varšavě, odkud byl nakonec policejně vykázán. Po krátkém pobytu u otce odešel z domova a živil se jako železničář, dělník a herec kočovné společnosti, byl i novicem v klášteře. Ze své rodné oblasti, spravované tehdy carským Ruskem, odešel roku 1893 opět do Varšavy a v neustálém boji o udržení holé existence se pokoušel o literární zpracování svých bohatých, často velice neutěšených životních zkušeností. Podmínky, ve kterých psal svá první díla, byly strašné. Jak sám píše: „Noci jsem trávil v místnosti tak chladné, že jsem psal zabalený do kožešiny s kalamářem pod lampou, aby inkoust nezamrzl“. Ve Varšavě psal například v kostele, protože tam bylo teplo. Jeho těžkou hmotnou situaci postupně zlepšily výtěžky z literární a reportérské činnosti, takže roku 1894 mohl navštívit Londýn. Brzy se v literatuře prosadil svou houževnatou prací, silou barvitého vidění a svým pozorovacím talentem a stal se společně se Stefanem Żeromskim a Gabrielou Zapolskou nejvýznamnějším představitelem uměleckého hnutí Mladé Polsko . Roku 1899 byl zraněn při železničním neštěstí, obdržel odškodnění a stálá renta, vyplácená železniční společností, mu umožnila léčení v Itálii a cestu do Francie. Po první světové válce se usadil na vlastním statečku v obci Kołaczkowo u Wrześni . Roku 1920 navštívil polské kolonie v USA. Jako znalec selského a venkovského prostředí zachytil v řadě s...

Více od autora