Karel Čapek
První parta

1948 | Nakladatelství František Borový

Jedná se o drobnou prózu z hornického prostředí. Nejedná se o významnou knihu v tvorbě Karla Čapka, přesto může někoho zaujmout. Hlavním hrdinou je Stanislav Půlpán, začínající horník. Objevují se zde základní otázky lidské morálky. Jedná se o drobnou prózu z hornického prostředí. Nejedná se o významnou knihu v tvorbě Karla Čapka, přesto může někoho zaujmout. Hlavním hrdinou je Stanislav Půlpán, začínající horník. Objevují se zde… základní otázky lidské morálky.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zkosený hřbet, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 19 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 19 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	253
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy bratří Čapků
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 6. 2024 11:50
Číslo položky:	886795

O autorovi

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora