Božena Benešová
Prózy

2015 | Nakladatelství Host

Autentická, prožitá a do detailu vylíčená atmosféra českého maloměsta počátku 20. století: poloprázdné korzo, cukrovar, uličky - a v nich zkostnatělý konzervatismus, úřednická "pozlacená bída", šosáctví a pokrytectví dusící jakýkoli rozlet či naději mládí. Ženské hrdinky, či spíše ještě dívky, v konfrontaci s pragmati…ckým, autoritářským a v důsledku cynickým "mužským" světem, v němž ženy fungují pouze jako objekty, které nemohou-li být dobře provdány, jsou na obtíž, a jakékoli nadání či talenty navíc jsou nežádoucí... Častou hrdinkou je dívka, která doufá ve vztah naplněný porozuměním a je vždy znovu zrazena či zklamána. Rovněž konflikt mezi rodiči a dětmi, nepochopení a neláska, je častým autorčiným tématem. Autorčina vrcholná novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová otvírá tato témata z jiného úhlu v na svou dobu odvážném příběhu sexuálního zneužití. Hrdinkou je dvanáctiletá dívenka, která si ve své osamělosti vytváří bohatý fantazijní svět. Bolestnou zkušenost, která je jí vnucena "světem dospělých"" překoná díky přátelství a pomoci stejně starého chlapce, který jediný vnímá její výjimečnost a pochopí... Autentická, prožitá a do detailu vylíčená atmosféra českého maloměsta počátku 20. století: poloprázdné korzo, cukrovar, uličky - a v nich zkostnatělý konzervatismus, úřednická "pozlacená bída", šosác…tví a pokrytectví dusící jakýkoli rozlet či naději mládí. Ženské hrdinky, či spíše ještě dívky, v konfrontaci s pragmatickým, autoritářským a v důsledku cynickým "mužským" světem, v němž ženy fungují pouze jako objekty, které nemohou-li být dobře provdány, jsou na obtíž, a jakékoli nadání či talenty navíc jsou nežádoucí... Častou hrdinkou je dívka, která doufá ve vztah naplněný porozuměním a je vždy znovu zrazena či zklamána. Rovněž konflikt mezi rodiči a dětmi, nepochopení a neláska, je častým autorčiným tématem. Autorčina vrcholná novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová otvírá tato témata z jiného úhlu v na svou dobu odvážném příběhu sexuálního zneužití. Hrdinkou je dvanáctiletá dívenka, která si ve své osamělosti vytváří bohatý fantazijní svět. Bolestnou zkušenost, která je jí vnucena "světem dospělých"" překoná díky přátelství a pomoci stejně starého chlapce, který jediný vnímá její výjimečnost a pochopí...

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 9. 5. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	353
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074914402
ISBN:	9788074914409
Edice:	Česká knižnice
Vydání:	V České knižnici vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:51
Číslo položky:	990798

O autorovi

Božena Benešová

Božena Benešová, roz. Zapletalová, byla moravská básnířka a spisovatelka. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy. Její rodiče byli Roman Zapletal a Bertha Zapletalová-Kostelniková. Za manžela si vzala r. 1896 Josefa Beneše, se kterým se r. 1912 rozvedli; zůstali spolu až do jeho smrti r. 1933. Jejím prastrýcem byl moravskoslezský vrchní státní zástupce František Zapletal z Luběnova . Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie . Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou. Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy. Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk. Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap. Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek „Dívky Boženy Benešové“. Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění. Zemřela 8. dubna 1936 ve svém dejvickém bytě v S...

Více od autora