Gabriel Marcel
Přítomnost a nesmrtelnost - výbor textů

1998 | Nakladatelství Mladá fronta

Výbor z díla přibližuje základní témata myšlenkového systému význačného představitele filozofie existence.

Článek „Nástin konkrétní filozofie“ představuje shrnutí jeho filozofického systému, který odmítá abstrakci a zabývá se fenomenologickým výzkumem konkrétních osob v konkrétních situacích. Následující studie …nachází podstatu lidské tolerance v úplném pochopení druhé lidské bytosti. „Poznámky k pojmům čin a osoba“ zdůrazňují, že každá osoba se ve smyslu svého poslání musí aktivně angažovat. Čtvrtý text odhaluje podstatu zla, jež má podobu narušení integrity. Závěrečná přednáška popírá smrt, neboť hluboká vzájemnost s druhou bytostí je schopna překonat konec jejího bytí. Výbor z díla přibližuje základní témata myšlenkového systému význačného představitele filozofie existence.

Článek „Nástin konkrétní filozofie“ představuje shrnutí jeho filozofického systému, kt…erý odmítá abstrakci a zabývá se fenomenologickým výzkumem konkrétních osob v konkrétních situacích. Následující studie nachází podstatu lidské tolerance v úplném pochopení druhé lidské bytosti. „Poznámky k pojmům čin a osoba“ zdůrazňují, že každá osoba se ve smyslu svého poslání musí aktivně angažovat. Čtvrtý text odhaluje podstatu zla, jež má podobu narušení integrity. Závěrečná přednáška popírá smrt, neboť hluboká vzájemnost s druhou bytostí je schopna překonat konec jejího bytí.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Zdeněk Ziegler
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	138
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020407014
ISBN:	9788020407016
Překladatel:	Peluška Bendlová
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Váhy
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 12. 2020 12:58
Číslo položky:	136451

O autorovi

Gabriel Marcel

Gabriel Marcel byl francouzský spisovatel, dramatik a personalistický filosof; bývá řazen mezi představitele křesťanského existencialismu. Marcel studoval filosofii u Henri Bergsona a v letech 1912 až 1923 učil na středních školách. Pak se věnoval filosofii, literatuře, literární a hudební kritice. Napsal 14 divadelních her a řadu filosofických esejů. Velkým podnětem k promýšlení základních lidských otázek mu byla první světová válka. Současně si vedl jakýsi filosofický deník, jenž vyšel později pod názvem Journal métaphysique . Jsa vychován nevěřícím otcem , konvertoval roku 1929 ke katolicismu. Po druhé světové válce byl hojně překládán, cestoval a přednášel. 1949 byl vyznamenán Velkou cenou za literaturu Francouzské akademie, 1958 Velkou cenu za literaturu a 1958 obdržel Erasmovu cenu. V roce 1968 navštívil Prahu a přednášel na Karlově univerzitě. Velkým tématem Marcelova myšlení i literární tvorby je tajemství lidské existence a byl patrně první, kdo použil pojem existencialismus. Sám však toto označení později odmítal: hovořil spíše o „novosókratismu“ či „filosofii dialogu“. V jedné ze svých nejznámějších knih, „Být a mít“ , rozebírá rozdíl mezi tím, čím jsme a co máme; na jeho myšlenky navázal později Erich Fromm. Marcel ostře kritizoval Descarta, že svým cogito „uzavírá člověka do ulity osamění“, ačkoli člověk se sám k sobě dostává jen oklikou přes druhého, a to v lásce. Tímto důrazem na „spolupřítomnost“ a „intersubjektivitu“ je blízký židovským myslitelům Martinu Buberovi a Emmanuelu Lévinasovi, ale také Karl Jaspersovi a Paul Ricoeurovi, s nimiž měl přátelské styky. Rozdíl mezi problémem a tajemstvím vymezuje Marcel takto:...

Více od autora