Roger Garaudy
Perspektivy člověka

1965 | Nakladatelství politické literatury

Autor analyzuje tři nejdůležitější směry současné francouzské filosofie, existencialismus, katolické myšlení a marxismus. Snaží se postihnout problematiku "totálního člověka", dosud vyhrazovanou, a to neprávem, nemarxistické filosofii. Aby dosáhl maximální objektivity, vyzval představitele těchto tří směrů, aby zodpově…děli jeho otázky. Odpovědi otiskl na závěr každého oddílu. Do českého vydání byly dále zařazeny překlady brožury Otázky J.P. Sartrovi a referátu Úkoly filosofů-komunistů a kritika Stalinových chyb ve filosofii. Autor analyzuje tři nejdůležitější směry současné francouzské filosofie, existencialismus, katolické myšlení a marxismus. Snaží se postihnout problematiku "totálního člověka", dosud vyhrazovanou, a to… neprávem, nemarxistické filosofii. Aby dosáhl maximální objektivity, vyzval představitele těchto tří směrů, aby zodpověděli jeho otázky. Odpovědi otiskl na závěr každého oddílu. Do českého vydání byly dále zařazeny překlady brožury Otázky J.P. Sartrovi a referátu Úkoly filosofů-komunistů a kritika Stalinových chyb ve filosofii.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	467
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Patočka, Jiří Pechar, Lubomír Sochor, Milan Průcha
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 10:45
Číslo položky:	1164491

O autorovi

Roger Garaudy

Roger Garaudy byl francouzský filozof, který začal svou myšlenkovou cestu na politické levici a skončil u islámu a popírání holocaustu. Narodil se v Marseille. Vystudoval filozofii u Gastona Bachelarda. Roku 1933 vstoupil do Komunistické strany Francie. Po jejím zákazu roku 1940 byl tři roky vězněn. Po válce působil i v Sovětském svazu. Zlom v jeho politické orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který odhalil Stalinovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací Perspectives de l'homme z roku 1959, kde se zaobíral francouzským filozofickým katolicismem a existencialismem. Roku 1968 vystoupil proti sovětské okupaci Československa a k myšlenkám pražského jara se přihlásil knihou La liberté en sursis. Prague 1968, načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V 70. letech se přiklonil ke křesťanství a k víře v Boha. To ho vedlo ke stále ostřejší kritice západní civilizace, která Boha ztratila, až roku 1981 konvertoval k islámu. Roku 1987 založil ve španělské Córdobě institut k rozvíjení dialogu kultur, který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích nacistického holocaustu Židů v jeho pozdních pracích o Izraeli a Palestině. Za jeho klíčové dílo bývá považována kniha Alternative z roku 1972, která leží uprostřed autorova přechodu od komunismu k islámu, v jeho nejméně ideologické etapě tvorby. V této knize tvrdí, že teorie tříd je mrtvá, a že hlavní úlohy se v západních dějinách chápe "nový historický blok" tvořený dělnictvem, technickou inteligencí a intelektuály. Tento blok má v Garaudyho představě za úkol nastolit systém přímé demokracie a malých samosprávných jednotek, který musí vydobýt na úkor kapitalistických manažerů na straně jedné a "technobyrokracie" reálného socialismu na straně druhé. V této etapě své tvorby má Garaudy rovněž silný ekologický akcent. Zároveň v knize Alternative zdůrazňuje, že společenská proměna je neuskutečnitelná...

Více od autora