Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Vladimír Hoppe
Přirozené a duchovní základy světa a života

Vladimír Hoppe
Přirozené a duchovní základy světa a života : od života sub specie temporis k životu sub specie aeternitatis

1925 | Nakladatelství Nákladem Miloše Procházky

V knize Hoppe filozofii výslovně spojuje s křesťanským náboženstvím: je prý třeba „přetrhnout styk jak s vědeckými úvahami, tak s rozumovými úvahami filozofickými a kráčet cestou vlastních subjektivních poznatků a zážitků“ vedoucích „do světů, jež jsou daleko od smysly vnímatelného světa“ – k Bohu, k této hlubině bezpe…čnosti, dávající smysl individuu i dějinám, k ideálu „bohočlověčství“, k obrazu člověka „sjednoceného po příkladu Ježíšově s Bohem v trvalém stavu duše“. Ani náboženská víra sice tajemství Absolutna zcela neřeší, nicméně poskytuje člověku potřebnou jistotu, že se ve svých zážitcích transcendentna nemýlí, a dovoluje mu soustředit se na naplňování smyslu života vlastního i společenského. V knize Hoppe filozofii výslovně spojuje s křesťanským náboženstvím: je prý třeba „přetrhnout styk jak s vědeckými úvahami, tak s rozumovými úvahami filozofickými a kráčet cestou vlastních subjektivní…ch poznatků a zážitků“ vedoucích „do světů, jež jsou daleko od smysly vnímatelného světa“ – k Bohu, k této hlubině bezpečnosti, dávající smysl individuu i dějinám, k ideálu „bohočlověčství“, k obrazu člověka „sjednoceného po příkladu Ježíšově s Bohem v trvalém stavu duše“. Ani náboženská víra sice tajemství Absolutna zcela neřeší, nicméně poskytuje člověku potřebnou jistotu, že se ve svých zážitcích transcendentna nemýlí, a dovoluje mu soustředit se na naplňování smyslu života vlastního i společenského.

Stav

Dobrý

vpisky tužkou

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vpisky tužkou
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	589
Jazyk:	česky , německy , anglicky , francouzsky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 5. 2025 15:4
Číslo položky:	1232315

O autorovi

Vladimír Hoppe

Po soukromé středoškolské přípravě studoval na FF UK; PhDr. 1907. Studijní pobyt absolvoval na univerzitách v Berlíně, Mnichově, Paříži a Ženevě. V r. 1922 se habilitoval z dějin filozofie na FF UK, od r. 1927 působil jako profesor filozofie a vedoucí filozofického semináře na FF MU. Patřil k okruhu protipozitivisticky orientovaných přispěvatelů Ruchu filozofického. Sám byl přesvědčen, že směr jeho filozofování natrvalo předznamenal „mystický zážitek“ z doby mládí. – V 1. polovině 30. let vydal Kruh přátel H. filozofie H. knihu Překlady citátů k dílu Přirozené a duchovní základy světa a života a spis Předpoklady duchovní filosofie a náboženské víry. – H. manželka Marie Teinitzerová-H. byla jednou ze zakladatelských osobností českého textilního výtvarnictví; v r. 1908 se podílela na ustavení uměleckého družstva Artel a v r. 1910 zřídila a vedla textilní dílnu v Jindřichově Hradci. Charakteristické pro H. filozofii je hledání cesty do transcendentna. Jeho vzory v tomto ohledu byli Platon, křesťanští mystici, Bergson, E. von Hartmann, Eucken; stejně výrazně však jeho myšlení ovlivnil Kant. Filozofii, po níž toužil, chápal jako výraz filozofova umění naslouchat vlastnímu podvědomí, metafyzickým hloubkám své osobnosti a jejím prostřednictvím bytí vůbec. Začal kritikou přírodní vědy a racionalistické filozofie. V knihách Podstata, dosah a hodnota přírodovědeckého poznání a Příroda a věda hájil názor , že věda není s to proniknout k podstatě skutečnosti: Její pojmy, zákony a teorie jsou sice „prostředkem naší orientace vůči světu, nemohou však vyjádřit svět v celé jeho hloubce“ (je to „lahvička obsa...

Více od autora