Knihy
Vzácné knihy
Max Švabinský
Přírodu obdivuj-

Max Švabinský
Přírodu obdivuj-

1958 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Umění a architektura

V knížce se vyznává mistr české grafiky ze svého obdivu k přírodě a ke grafické kráse její nálady ve všech ročních obdobích, především však v létě. Text je doprovozen litografiemi z umělcovy tvorby nejnovější i starší. V knížce se vyznává mistr české grafiky ze svého obdivu k přírodě a ke grafické kráse její nálady ve všech ročních obdobích, především však v létě. Text je doprovozen litografiemi z umělcovy tvorby ne…jnovější i starší.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý PODPIS, až velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	26
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Max Švabinský
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Vyznání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 9. 2026 15:47
Číslo položky:	1919197

O autorovi

Max Švabinský

Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský , byl český malíř a rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Příkladnou celoživotní prací, spojenou s neutuchající láskou k přírodě, vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě. Narodil se 17. září 1873 v moravské Kroměříži v Jánské ulici domě číslo 15 jako nemanželský syn Marii Švabinské. Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. Jeho otcem byl později prohlášen Jan Novotný z Klenovic. Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině. V roce 1891 vystoupil z kroměřížské reálky, kde studoval v kvintě a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, na které studoval do roku 1896. V roce 1900 se oženil s Elou Vejrychovou, s jejíž rodinou se znal již od roku 1895. Elu opustil v roce 1919. Manželství bylo rozvedeno v roce 1923 a odděleno v roce 1931. Příčinou rozpadu byl vztah Švabinského s Annou Vejrychovou, manželkou švagra Rudolfa Vejrycha. Obě ženy byly častými modely Švabinského děl. Ela Vejrychová např. na olejomalbách Kulatý portrét a Chudý kraj, Anna Vejrychová na řadě grafik, např. Rajská sonáta. V roce 1931 se s Annou Vejrychovou oženil a žil s ní až do její smrti v roce 1942. V roce 1945 adoptoval dceru Anny Vejrychové a Rudolfa Vejrycha Zuzanu Švabinskou . Ta po smrti Maxe Švabinského pečovala o jeho dílo a napsala knihu vzpomínek Světla paměti...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…