Knihy
Jiří Hájek
Přelet přes území nikoho

Jiří Hájek
Přelet přes území nikoho

2011 | Nakladatelství Epocha

Strhujícím a osobitým způsobem sepsané vzpomínky pamětníka, který se pohyboval v bezprostřední blízkosti Smrkovského za hvězdných časů jeho biografie, tvoří informačně pestrou mozaiku druhé poloviny 20. století. Autor čtenáři umožňuje nahlédnout na kotrmelce doby v souvislostech, jimž se dnešní média a bohužel i mnozí …historikové a publicisté až úzkostlivě vyhýbají či je jednoduše ignorují. V předmluvě autor cituje výrok svého lékaře, jenž se stal jedním z popudů vzniku této knihy: "Dneska se chce kdekdo vyrovnávat s minulostí a přitom se ta minulost nasvěcuje pořád jen z jedný strany. Jako kdyby slovo směli mít jen odpůrci tehdejšího režimu a přisírkové, co si na ně hrajou. Můj táta mi odmala vtloukal do hlavy antický moudra, a to dost osobitě. Víte, jak mi přeložil audiatur et altera pars? Kdo soudí, aniž vyslechl obě strany sporu, je hovado. Já tu druhou stranu neslyším, tak minulost nesoudím. Co když je nás takovejch víc? Napište memoáry a my si je přečtem. Třeba se nám pak bude líp foukat na bebí, který nám způsobil bolševik." Nasvítit čtenáři historii i z té druhé strany, a přispět tak k realističtějšímu pohledu na ni, je jedním z cílů knihy. Strhujícím a osobitým způsobem sepsané vzpomínky pamětníka, který se pohyboval v bezprostřední blízkosti Smrkovského za hvězdných časů jeho biografie, tvoří informačně pestrou mozaiku druhé poloviny 2…0. století. Autor čtenáři umožňuje nahlédnout na kotrmelce doby v souvislostech, jimž se dnešní média a bohužel i mnozí historikové a publicisté až úzkostlivě vyhýbají či je jednoduše ignorují. V předmluvě autor cituje výrok svého lékaře, jenž se stal jedním z popudů vzniku této knihy: "Dneska se chce kdekdo vyrovnávat s minulostí a přitom se ta minulost nasvěcuje pořád jen z jedný strany. Jako kdyby slovo směli mít jen odpůrci tehdejšího režimu a přisírkové, co si na ně hrajou. Můj táta mi odmala vtloukal do hlavy antický moudra, a to dost osobitě. Víte, jak mi přeložil audiatur et altera pars? Kdo soudí, aniž vyslechl obě strany sporu, je hovado. Já tu druhou stranu neslyším, tak minulost nesoudím. Co když je nás takovejch víc? Napište memoáry a my si je přečtem. Třeba se nám pak bude líp foukat na bebí, který nám způsobil bolševik." Nasvítit čtenáři historii i z té druhé strany, a přispět tak k realističtějšímu pohledu na ni, je jedním z cílů knihy.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	196
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074251152
ISBN:	9788074251153
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2026 9:23
Číslo položky:	1839861

O autorovi

Jiří Hájek

Jiří Hájek byl československý politik a diplomat, v 60. letech 20. století ministr školství, během pražského jara ministr zahraničních věcí Československa, který v srpnu 1968 protestoval v OSN proti sovětské invazi, za normalizace mluvčí Charty 77. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V letech 1937–1939 pracoval na finanční správě. Byl členem organizace mladých sociálních demokratů. Po březnu 1939 ilegálně pracoval v Národním hnutí pracující mládeže a v listopadu 1939 byl zatčen a odsouzen ke 12 letům vězení. Až do konce války byl vězněn v Hamburku. Po osvobození se zapojil do politického života. V roce 1945 se stal tajemníkem Ústřední rady odborů a poté ústředním tajemníkem Dělnické akademie , a také působil jako funkcionář SČM a Mezinárodního svazu mládeže. Ihned po válce vstoupil do ČSSD. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Ústřední sekretariát KSČ Hájka vedl již v poválečném období jako tajného člena komunistické strany; v sociální demokracii patřil k Fierlingerovu křídlu a prosazoval těsnou spolupráci s komunisty, která skončila sloučením sociální demokracie s KSČ v červnu 1948. Aktivně se podílel na vnitrostranickém převratu a čistkách v únoru 1948. 27. června 1948 po sloučení ČSSD s komunisty byl kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho potvrdil i IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. Do ÚV KSČ ho zvolil také Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968. Z ÚV KSČ byl vyloučen v září 1969. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění ČSR za sociální demokracii . V roce 1950 zakládal Vysokou školu politických a hospodářských věd, na níž se posléze stal rektorem . Roku 1954 se stal děkanem fakulty mezinárodních vztah...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…