Knihy
Hobby a domácí práce
Sběratelství
Josef Vítězslav Šimák
Přátelé čsl. starožitností svému učiteli

Josef Vítězslav Šimák
Přátelé čsl. starožitností svému učiteli : k šedesátinám univ. prof. Dra J.V. Šimáka - ročník XXXVIII., 1930, číslo 2.-3

1930 | Nakladatelství Společnost přátel starožitností československých

Stati s archeologickou tématikou se zabývají únětickými pohřebišti, raně laténskými památkami, českými hradišti v Libušíně a v Praze a obchodem v 10. stol. Historické články jsou věnovány brněnské listině z r. 1252 pro Herburský klášter, moravskému celnictví 16. stol., studiu Čechů na gymnáziu ve Zhořelci, zrádcům v če…ském vojsku v době povstání 1618-1619, podzimu r. 1620 v Pražské mincovně, itineráři A. z Valdštejna z let 1625-1634, instrukcím pro české místodržící z r. 1652, anglickým portrétům J. A. Komenského, selskému povstání r. 1680 na statku v Horní Polici, výrobkům z lepenky a papírovny, domnělé náboženské emigraci v Kladském hrabství r. 1736 a cenzuře za 1. světové války. Vlastivědné stati popisují počátky Husova kostelíka při novém hřbitově na Újezdě na Malé Straně, templářskou komendu v Čejkovicích, smlouvu o moravské Nebovidy z r. 1599, Balbínův text o Karlštejně, zemanský statek Skalku u Dobrušky, regesta listin Václava IV., využití archivů velkých statků a popisů státem spravovaných panství v 18. stol. ve vlastivědě, sbírku vlastivědného pracovníka Josefa Jakubičky a uměleckou topografii v ČSR. Sborník uzavírá soupis prací oslavence. Stati s archeologickou tématikou se zabývají únětickými pohřebišti, raně laténskými památkami, českými hradišti v Libušíně a v Praze a obchodem v 10. stol. Historické články jsou věnovány brněnské lis…tině z r. 1252 pro Herburský klášter, moravskému celnictví 16. stol., studiu Čechů na gymnáziu ve Zhořelci, zrádcům v českém vojsku v době povstání 1618-1619, podzimu r. 1620 v Pražské mincovně, itineráři A. z Valdštejna z let 1625-1634, instrukcím pro české místodržící z r. 1652, anglickým portrétům J. A. Komenského, selskému povstání r. 1680 na statku v Horní Polici, výrobkům z lepenky a papírovny, domnělé náboženské emigraci v Kladském hrabství r. 1736 a cenzuře za 1. světové války. Vlastivědné stati popisují počátky Husova kostelíka při novém hřbitově na Újezdě na Malé Straně, templářskou komendu v Čejkovicích, smlouvu o moravské Nebovidy z r. 1599, Balbínův text o Karlštejně, zemanský statek Skalku u Dobrušky, regesta listin Václava IV., využití archivů velkých statků a popisů státem spravovaných panství v 18. stol. ve vlastivědě, sbírku vlastivědného pracovníka Josefa Jakubičky a uměleckou topografii v ČSR. Sborník uzavírá soupis prací oslavence.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, razítko původního majitele

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý až velmi dobrý, razítko původního majitele	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	149 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	~~269 Kč~~ 259 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, razítko původního majitele
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	x, 258 , 4 listy černobílých obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2026 12:54
Číslo položky:	1734804

O autorovi

Josef Vítězslav Šimák

Josef Vítězslav Šimák byl český historik, profesor Karlovy Univerzity v Praze od 1921, jeden z představitelů Gollovy školy. Jeho otec Josef byl učitelem a ředitelem turnovské průmyslové a později i měšťanské školy. Také matka Marie, roz. Plavcová, byla vzdělaná žena a před provdáním byla učitelkou. Na syna měla velký vliv, učila ho básničkám a záhy ho naučila i číst. Malý Šimák si brzy oblíbil četbu ze starých českých kronik, rytířské povídky z doby obrozenecké, ale i kalendáře, které si půjčoval v sousedství u Vorlů, kteří vlastnili řeznictví. S maminkou a paní Vorlovou chodil na výlety do okolní přírody Českého ráje. Ve škole měly na něj velký vliv historické povídky Prokopa Chocholouška a Václava Beneše Třebízského, rád si prohlížel i stránky z otcova časopisu Památky archeologické. Na středoškolských studiích si však oblíbil dílo Aloise Jiráska, který se mu stal životním vzorem. V Turnově vyrůstal se svým daliměřickým kamarádem Josefem Pekařem. Chodili spolu do obecné školy a později se sešli i na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Láska k rodnému kraji, jeho hradům, zámkům a zříceninám oba mladíky dovedla ke studiu historie. Pekař i Šimák vystudovali historii na pražské univerzitě a v roce 1895, dvě léta po Pekařovi, obhájil doktorát i Šimák. Na praxi nastoupil jako středoškolský profesor na gymnázium na Malé Straně v Praze, po roce přešel na reálné gymnázium v Pardubicích a další rok byl zase na reálce v Praze. Od roku 1900 plných 21 let vyučoval dějepis na Vyšší dívčí škole v Praze. Vedle výuky na středních školách budoval svoji kariéru na Univerzitě Karlově – z různých důvodů o poznání pomaleji než jeho vrstevníci. V roce 1904 se habilitoval pro obor české dějiny , roku 1907 se oženil s dcerou malíře K. Liebschera Ludmilou Liebscherovou a v roce 1911 byl jmenován mimořádným profesorem českých dějin. Mimořádným profesorem zůstával poměrně dlouho, řádný...

Více od autora