Jan Klecanda
Prach a broky : humoresky

1908 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Deset povídek z lesnického prostředí z přelomu 19. a 20. století, plných mysliveckého humoru a latiny: Chvojkovy námluvy Začarovaný sud Povedený důkaz Nechtělo se mu Vypálený rybník Zaječí hřbítek Husí červenka Dobrodružství pana profesora Jak se hajný Vonásek stal abonentem Deset povídek z lesnického prostředí z přelomu 19. a 20. století, plných mysliveckého humoru a latiny: Chvojkovy námluvy Začarovaný sud Povedený důkaz Nechtělo se mu Vypálený rybník Zaječí hřbítek Hus…í červenka Dobrodružství pana profesora Jak se hajný Vonásek stal abonentem

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	219 Kč
	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 399 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	294
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Stroff
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Vilímkova humoristická knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 5. 2025 14:37
Číslo položky:	1243689

O autorovi

Jan Klecanda

Jan Klecanda byl český učitel, spisovatel a novinář. V letech 1883-1887 působil jako ředitel české matiční školy v Teplicích. Po návratu do Prahy založil časopis Vyšehrad s přílohou Svatvečer , zaměřený na poučení a zábavu venkovských čtenářů, a otiskoval v něm své literární práce. Pořádal poučné a agitační přednášky, angažoval se v mladočeské straně, pomáhal organizovat spolky na podporu české menšiny v pohraničí. Jeho tvorba, převážně zachycující mezilidské vztahy na vesnici, sociální a národnostní boje dělníků a život vojáků základní služby se vyznačuje silnou výchovnou a vlasteneckou tendencí a má charakter lidové četby bez vyšších uměleckých ambicí; oceňovaná byla ale také např. jeho kronika rusko-japonské války z r. 1905. Současníci si ho vážili pro obětavou drobnou práci ve prospěch národa; za zásluhy byl pohřben na vyšehradském Slavíně. Narodil se 5. března 1855 v Praze jako syn rukavičkáře Antonína Klecandy původem z Jistebnice a jeho manželky Antonie rozené Pichlerové . Chodil do obecné školy u sv. Jindřicha a pak na hlavní školu Budeč. Vyšší reálku absolvoval v 15 letech, poté studoval čtyři roky na polytechnice. Ještě během studia pracoval u stavitele Martina, kdysi rovněž literárně činného . Roku 1875 byl odveden do armády, kde ho brzy zaměstnali jako učitele češtiny, krasopisu a kreslení na kadetní škole v Linci. Po zrušení této školy pak pro armádu pracoval jako kreslič ve Vídni a Klosterneuburgu a spolupracoval při vydávání Technického reglementu pro c. k. technické sbory. Roku 1878 nebo 1879 se vrátil do Prahy a stal se prozatímním učitelem na Smíchově. Složil zkoušky pro školy obecné a měšťanské. V březnu 1882 získal místo na škole u sv. Jiljí. Roku 1883 byl jmenován řídícím učitelem obecné školy Ústřední matice školské v Teplicích. Ve volném čase se věnoval organizaci české menšiny. Neúnavně obj...

Více od autora