Knihy
Beletrie
Česká literatura
Eva Kantůrková
Pozůstalost pana Ábela

Eva Kantůrková
Pozůstalost pana Ábela

1990 | Nakladatelství Mladá fronta

Román o vztahu stárnoucího muže ke třem ženám čtenáře nejen pobaví, ale upozorní i na kontrast velkých ideálů a pachtění za pocitem vlastní úspěšnosti.

Jeho vlastní žena se s ním rozvádí a další dvě ženy, výrazně vstupují do jeho života. Jsou zcela protikladné ve svých názorech, postojích i ve vztahu k protagoni…stovi. Kontrast mezi velkými ideály a pachtěním za pocitem vlastní úspěšnosti dává autorce dost prostoru k vytvoření knihy. Román o vztahu stárnoucího muže ke třem ženám čtenáře nejen pobaví, ale upozorní i na kontrast velkých ideálů a pachtění za pocitem vlastní úspěšnosti.

Jeho vlastní žena se s ním rozvádí a dalš…í dvě ženy, výrazně vstupují do jeho života. Jsou zcela protikladné ve svých názorech, postojích i ve vztahu k protagonistovi. Kontrast mezi velkými ideály a pachtěním za pocitem vlastní úspěšnosti dává autorce dost prostoru k vytvoření knihy.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	166
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020402004
ISBN:	9788020402004
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2024 9:12
Číslo položky:	1036048

O autorovi

Eva Kantůrková

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.

Více od autora