Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Karel Kalláb
Pověsti hradů moravských a slezských

Karel Kalláb
Pověsti hradů moravských a slezských : Díl 1-2

1938 | Nakladatelství Josef Hokr

V abecedně řazených heslech jsou popsány významné i méně známé hrady, jejich historický vývoj a pověsti, které se k uvedenému místu vztahují V abecedně řazených heslech jsou popsány významné i méně známé hrady, jejich historický vývoj a pověsti, které se k uvedenému místu vztahují

Obsažené svazky:

Pověsti hradů moravských a slezských 1937 1 (315 , 13 nečíslovaných listů obrazových příloh)
Pověsti hradů moravských a slezských 1938 2 (319 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	289 Kč
Stav Mírně opotřebená vše drží	Skladem pro e-shop	~~399 Kč~~ 259 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~ 169 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	319 + 328
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna Naše vlast, Naše vlast
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2026 12:21
Číslo položky:	1646698

O autorovi

Karel Kalláb

Karel Kalláb byl moravský učitel, muzejní pracovník, sběratel pověstí a překladatel. Narodil se v Novém Městě na Moravě do rodiny tkalce Františka Kallába a jeho manželky Marie . Dne 18. února 1910 se oženil s Olgou Feldmannovou. Aktivně se zapojoval v tělovýchovném spolku Sokol. Za povšimnutí stojí Kallábův přátelský vztah se sochařem Janem Štursou, po jehož smrti v roce 1925 vydal vzpomínkový článek k uctění jeho památky. Vystudoval reálnou školu, na kterou navázal jednoročním abiturientským kursem na Učitelském ústavu v Praze. Poté působil jako učitel v rodném Novém Městě na Moravě, v Radešínské Svratce a Brně . Do důchodu odešel v roce 1939. Vyjma učitelské dráhy působil také 10 let jako kustod v Horáckém muzeu. Zde zodpovídal za uspořádání muzejních sbírek a jejich přípravu pro Horáckou krajinnou výstavu v roce 1925. Důležitou součástí jeho profesního působení tvořilo sbíraní pověstí od pamětníků a z archivních pramenů. Kallábova neúnavná sběratelská činnost vyústila ve vydání několika knih pověstí, které doplňoval podobně laděnými příspěvky v Lidových novinách, v odborném etnologické periodiku Český lid, a v dnes již nevydávaných dětských časopisech Lípa a Vlaštovička. Při zakládání Vlaštovičky, pyšnící se podtitulem "Časopis šťastných dětí", ve 30. letech 20. století se dokonce sám angažoval. V prostředí svého rodného Horácka spolupracoval Kalláb od 20. let na vydávání Horácké besedy, což byla měsíční příloha tehdejších novoměstských novin – Horáckých listů, a později přispíval i do místního periodika Naše Horácko. Literární nadání uplatnil Kalláb také jaké překladatel z němčiny a francouzštiny. Věnoval se například próze francouzských autorů Remy de Gourmont či Alphonse Daudet, jejichž překlady byly v letech 1914–1919 po částech uveřejňovány ve čtrnáctideníku Český svět....

Více od autora