Zuzana Kočová
Potíže putování

1989 | Nakladatelství Československý spisovatel

Další autorčina cestopisná causerie, tentokráte o Hebridách, Skotsku, Wildshire, francouzské Bretani a Poitou.

Stárnoucí autorka proputuje tyto země s krosnou na zádech, aby pro čtenáře objevila tyto zajímavé kouty světa, jejich minulost, slavné historické osobnosti, legendární hrdiny i současný život. Se smysle…m pro humor ukazuje jak chápat atmosféru cizí země. Další autorčina cestopisná causerie, tentokráte o Hebridách, Skotsku, Wildshire, francouzské Bretani a Poitou.

Stárnoucí autorka proputuje tyto země s krosnou na zádech, aby pro čtenáře objevil…a tyto zajímavé kouty světa, jejich minulost, slavné historické osobnosti, legendární hrdiny i současný život. Se smyslem pro humor ukazuje jak chápat atmosféru cizí země.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	325
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 2. 2024 12:35
Číslo položky:	773212

O autorovi

Zuzana Kočová

Zuzana Kočová, rodným jménem Liběna Kočová, byla česká divadelní herečka, režisérka, dramatička a spisovatelka. Po absolutoriu obecné školy na Spořilově studovala Akademické gymnázium v Praze. V roce 1940, před maturitou školu opustila a nastoupila na hereckou školu při divadle D 40. V tomto divadle hrála až do jeho uzavření v roce 1941. Poté hrála v letech 1941–1942 v Horáckém divadle v Třebíči. V letech 1942–1945 působila v zájezdovém souboru Středočeské činohry Josefa Burdy. Po skončení války nastoupila opět do divadelního souboru E. F. Buriana a v jeho divadle pracovala jako umělecká vedoucí, lektorka a herečka až do zrušení divadla v roce 1962. V roce 1947 si nechala změnit křestní jméno na Zuzana. V roce 1964 založila divadlo Maringotka, pro které psala a upravovala hry a působila v něm jako dramaturgyně, režisérka a herečka. Divadlo zaniklo v roce 1973. Po skončení divadelní kariéry se věnovala psaní. V letech 1974–1978 pracovala jako dramaturgyně Hlavní redakce literárně dramatického vysílání Československého rozhlasu. V osmdesátých letech podnikla cesty na Island a do Skotska, o obou cestách napsala cestopisy. Zemřela roku 1988 a je spolu s manželem pohřbena na Vyšehradském hřbitově. Byla třetí manželkou Emila Františka Buriana, sňatek proběhl v roce 1953. Je matkou písničkáře Jana Buriana . Jako redaktorka pracovala pro časopis Umělecký měsíčník, který vydával E. F. Burian. Přispívala do novin a časopisů Rudé právo, Květy, Tvorba, Literární měsíčník a Kmen. Používala pseudonymy Josef Liška a František Kuba.

Více od autora