Jožka Pejskar
Poslední pocta : Díl 1-4

1985 | Nakladatelství Konfrontace

Soubor biografií význačných exulantů, kteří museli odejít z vlasti po roce 1948 a zemřeli v exilu Soubor biografií význačných exulantů, kteří museli odejít z vlasti po roce 1948 a zemřeli v exilu

Obsažené svazky:

Poslední pocta, Památník na zemřelé československé ex... 1982 [Sv. 1] (323 s., 1. vyd.)
Poslední pocta, Památník na zemřelé československé ex... 1985 Svazek 2 (368 s., 1. vyd.)
Poslední pocta, Památník na zemřelé československé ex... 1989 Svazek 3 (317 s., 1. vyd.)
Poslední pocta, Památník na zemřelé československé ex... 1994 Svazek 4 (247 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	1 299 Kč
Stav dobrý	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 21. 5. 2025	~~549 Kč~~ 299 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~499 Kč~~ 199 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	4 svazky
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	385770120X
ISBN:	9783857701207
Ilustrátor:	Karel R Matějovský
Vydání:	První české vydání
Vydáno v:	[Curych]
Vystaveno:	5. 4. 2023 12:21
Číslo položky:	532342

O autorech

Jožka Pejskar

Jožka Pejskar, vlastním jménem Josef Pejskar, přezdívaný Jožka Pero byl český rozhlasový redaktor a exilový pracovník. Narodil se v Malé Skalici na Náchodsku. Byl členem Československé strany národně socialistické. Ve 20. a 30. letech navštěvoval v Brně Ústřední školu dělnickou, kterou zřizovala právě ČSNS a kde působili profesoři Masarykovy univerzity. Pracoval jako dopisovatel Českého slova a roku 1945 začal pracovat pro Slovo národa, stranický list ČSNS. Byl zároveň zaměstnancem nakladatelství Melantrich a ve Znojmě, kde v té době bydlel, měl na starosti distribuci. Psal do stranického tisku a psal protikomunistické články. Komunisty byl označován jako „rozbíječ Národní fronty“, po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zbaven pozice redaktora a České slovo bylo pozastaveno. Od mládí měl problém se zrakem, únorové události přečkal na oční klinice ve Znojmě díky dobrodiní primáře, ač člena KSČ. Zatykač na něho vydaný pozbyl platnosti amnestií Klementa Gottwalda u příležitosti jeho nástupu do funkce prezidenta. Emigroval v listopadu/prosinci 1948, když překročil státní hranice do Rakouska po předchozím upozornění, že má být zatčen. Toto upozornění mu předal úředník Státní bezpečnosti Cipr. Jožka Pejskar byl v té době ženat, měl jednoho syna, který roku 1948 ve věku devíti let zemřel na plicní chorobu. Od roku 1950 pracoval ve Svobodné Evropě, kam jej získal Ferdinand Peroutka, když jej doporučil Pavlu Tigridovi do mnichovské redakce. Jožka Pejskar pracoval hlavně pro pořad Rub a líc, který pojednával o tom jak číst komunistický tisk a poslouchat komunistický rozhlas. Roku 1955 založil exilový měsíčník České slovo a stal se jeho šéfredaktorem. Roku 1958 byl vyloupen Pejskarův byt agenty Státní bezpečnosti. Krátce poté, v roce 1959, zemřela jeho manželka a Pejskar se dostal se do tíživé finanční situace spojené s její nákladnou léčbou v USA. Roku 1961 se znovu oženil s Češkou žijící v Torontu. Zde po ...

Více od autora