Philip Roth
Portnoyův komplex

1992 | Nakladatelství Odeon

Hlavní hrdina Rothova románu, Alex Portnoy, pochází ze středostavovské židovské rodiny. Trpí poruchou, při níž se — jak zní medicínská definice — „silně pociťované etické a altruistické impulzy neustále srážejí s extrémními sexuálními tužbami, jež jsou často perverzní povahy“. Mladík, jemuž adolescentní posedlost sexem… vydrží až do dospělých let, se na psychoanalytikově gauči zpovídá ze svých neřestí a přitom se ze všech sil snaží vzepřít ochromujícímu vlivu své rodiny. Jeho revolta však u něj vyvolává pocit viny a hanby, neboť odpor k tradici a k „největším výrobcům a dodavatelům špatného svědomí“, tj. k rodičům, se v něm sváří s upřímnou synovskou láskou.
Přestože se Portnoyův komplex dotýká vážného tématu, lze jej považovat za jeden z nejkomičtějších a nejzábavnějších románů v americké literatuře. S vitální přímočarostí je vyprávěn samotným protagonistou, „sebemrskačem a padlým židovským neurotikem“ — a Portnoyova řeč je zcela otevřená, až obscénní. Není to však obscénnost samoúčelná či dekorativní; konečně sám autor napsal, že jeho hrdina „je sprostý, protože chce být spasen“. Hlavní hrdina Rothova románu, Alex Portnoy, pochází ze středostavovské židovské rodiny. Trpí poruchou, při níž se — jak zní medicínská definice — „silně pociťované etické a altruistické impulzy neustá…le srážejí s extrémními sexuálními tužbami, jež jsou často perverzní povahy“. Mladík, jemuž adolescentní posedlost sexem vydrží až do dospělých let, se na psychoanalytikově gauči zpovídá ze svých neřestí a přitom se ze všech sil snaží vzepřít ochromujícímu vlivu své rodiny. Jeho revolta však u něj vyvolává pocit viny a hanby, neboť odpor k tradici a k „největším výrobcům a dodavatelům špatného svědomí“, tj. k rodičům, se v něm sváří s upřímnou synovskou láskou.
Přestože se Portnoyův komplex dotýká vážného tématu, lze jej považovat za jeden z nejkomičtějších a nejzábavnějších románů v americké literatuře. S vitální přímočarostí je vyprávěn samotným protagonistou, „sebemrskačem a padlým židovským neurotikem“ — a Portnoyova řeč je zcela otevřená, až obscénní. Není to však obscénnost samoúčelná či dekorativní; konečně sám autor napsal, že jeho hrdina „je sprostý, protože chce být spasen“.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020703772
ISBN:	9788020703774
Překladatel:	Rudolf Pellar, Luba Pellarová
Edice:	Klub čtenářů, 660. svazek ed. 660. svazek ed. Klub čtenářů. Rodinný klub
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 6. 2024 10:15
Číslo položky:	874704

O autorovi

Philip Roth

Philip Milton Roth byl americký spisovatel. Do americké literatury vstoupil v roce 1959 povídkovou sbírkou Goodbye Columbus a od té doby se stal jedním z nejoceňovanějších autorů své generace. Dvakrát získal Národní knižní cenu a stejně tak i Cenu amerických knižních kritiků a řadu dalších ocenění. V roce 1998 svoji sbírku obohatil i o prestižní Pulitzerovu cenu. Řadu literárních ocenění získal i v zahraničí, zejména v Británii a ve Francii. V roce 2003 mu byl na Harvardově univerzitě udělen ceněný titul Doctor of Letters, doktorát za literaturu. Roth je znám svými silně autobiografickými postavami, svým filozofickým a formálním stíráním rozdílů mezi skutečností a smyšlenkou, důmyslně vynalézavým stylem svého vyprávění a svým provokativním odhalováním americké židovské identity. Narodil se jako druhé dítě v židovské rodině, jejíž předci se do Ameriky přistěhovali z polské Haliče. Vyrostl v převážně židovské čtvrti města Newark zvané Weequahic, kde také v roce 1950 absolvoval střední školu . Poté vystudoval soukromou Bucknellovu univerzitu v Pensylvánii, kde byla jeho oborem angličtina. Pokračoval pak dál postgraduálním studiem na Chicagské univerzitě, kde získal akademický titul v oboru anglická literatura. Po ukončení studia zde krátce působil jako asistent, poté vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v Iowě a na prestižní Princetonské univerzitě. Ve své akademické dráze pak pokračoval na Pensylvánské univerzitě, kde až do roku 1991, kdy ukončil svoji akademickou kariéru, přednášel literární komparatistiku. V době svého pobytu v Chicagu se Roth seznámil se spisovatelem Saulem Bellowem a s Margaret Martinsonovou, jež se stala jeho první ženou. Jejich rozvod v roce 1963 a smrt Martinsonové při autonehodě v roce 1968 zanechaly v jeho díle trvalou stopu. Rothova první žena byla totiž vzorem pro několik ženských postav ...

Více od autora