Paul Verlaine
Básnické dílo

2007 | Nakladatelství Vyšehrad

Paul Verlaine, hodnocený jako "jeden z největších básníků moderní Francie", dokázal ve své tvorbě využít podmanivé hudebnosti a melodičnosti, které vykrystalizovaly v osobitě pojatou poezii. Mnohem více než kdokoli jiný v ní dokázal autor zachytit krajinu ve svých proměnlivých náladách nebo smutek, vyjádřený v průzračn…ě čistém nápěvu. Lze poznamenat, že již od první sbírky z roku 1866 se již plně projevují další znaky Verlainovy specifické poetiky, v nichž hrají podstatnou úlohu sklon ke snění, strofy pohybující se v jakési zamlžené a chvějícící se atmosféře či zjitřená roztěkanost, někdy až přetékající melancholií i rezignací hluboce poraněné lidské duše. Je paradoxem Verlainova osudu, že ačkoliv hluboce toužil po klidném a harmonickém životě, nepodařilo se mu toto přání naplnit: a tak texty z posledního autorova období pouze dokumentují jeho osobní úpadek, v němž se střídají záchvaty zběsilosti i silná náklonnost k alkoholu. Jisté je, že autorův ochromený organismus v těchto závěrečných fázích už není schopen naladit ona pověstná "slova na strunách", jimiž se nesmrtelně zapsal do dějin novodobé světové literatury. Paul Verlaine, hodnocený jako "jeden z největších básníků moderní Francie", dokázal ve své tvorbě využít podmanivé hudebnosti a melodičnosti, které vykrystalizovaly v osobitě pojatou poezii. Mnohem ví…ce než kdokoli jiný v ní dokázal autor zachytit krajinu ve svých proměnlivých náladách nebo smutek, vyjádřený v průzračně čistém nápěvu. Lze poznamenat, že již od první sbírky z roku 1866 se již plně projevují další znaky Verlainovy specifické poetiky, v nichž hrají podstatnou úlohu sklon ke snění, strofy pohybující se v jakési zamlžené a chvějícící se atmosféře či zjitřená roztěkanost, někdy až přetékající melancholií i rezignací hluboce poraněné lidské duše. Je paradoxem Verlainova osudu, že ačkoliv hluboce toužil po klidném a harmonickém životě, nepodařilo se mu toto přání naplnit: a tak texty z posledního autorova období pouze dokumentují jeho osobní úpadek, v němž se střídají záchvaty zběsilosti i silná náklonnost k alkoholu. Jisté je, že autorův ochromený organismus v těchto závěrečných fázích už není schopen naladit ona pověstná "slova na strunách", jimiž se nesmrtelně zapsal do dějin novodobé světové literatury.

s kódem POETLE: 383 Kč

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	773
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070218967
ISBN:	9788070218969
Překladatel:	Gustav Francl
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Verše
Vydání:	Vyd. ve Vyšehradu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2025 11:1
Číslo položky:	1194269

O autorovi

Paul Verlaine

Paul Marie Verlaine byl francouzský básník, představitel prokletých básníků a symbolismu. Paul Verlaine se narodil 30. března 1844 v Metách. Byl jediným synem ženijního důstojníka Nicolase Verlaina a jeho manželky Élisy. V domácnosti s nimi žila ještě Paulova o osm let starší sestřenice z matčiny strany, kterou měl velmi rád. V roce 1851 otec odešel z armády a rodina se přestěhovala do pařížské čtvrti Batignolles. Studentská léta strávil na internátní škole v Bonapartově lyceu. Paul byl průměrný žák, který rád četl básně i prózu, obdivoval Victora Huga. Ve čtrnácti letech objevil verše Charlese Baudelaira a Théodora de Banville a to mu dalo impulz k vlastní tvorbě. Začal psát první básně, také se naučil kouřit a pít alkohol. Po maturitě v roce 1862 strávil prázdniny na severu Francie u sestřenice Élisy, která se mezitím provdala za majitele cukrovaru. V roce 1864 nastoupil do zaměstnání jako úředník na městské radnici. Vedl společenský život, rád sedával v kavárnách a popíjel absint. Spřátelil se se skupinou parnasistických básníků a dalšími osobnostmi kolem salonů Ricardových a Niny de Callias. V Ricardově časopise L’Art byly zveřejněny jeho první básně, studie o Baudelairovi a jiné příspěvky. V roce 1866 byla u nakladatele A. Lemerra vydána Verlainova první kniha Saturnské básně , aniž by vzbudila větší pozornost. Finanční prostředky poskytla sestřenice Élise, která v následujícím roce zemřela. V roce 1869 vyšla u téhož nakladatele Verlainova druhá kniha Galantní slavnosti . V roce 1870 se po dvouleté známosti oženil s Mathildou Mautéovou, o rok později se jim narodil syn Georges. Verlaine se snažil omezit pití a manželství bylo zpočátku šťastné. V tomto období napsal básně pro svou ženu, které byly vydány ve sbírce Dobrá píseň v roce 1870. Během prusko-francouzské války se při obléhání Paříže zapojil do Národní gardy a pracoval v tiskovém ...

Více od autora